Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
Za toxokarózou hledejme parazity, především dva druhy oblých červů z rodu Toxocara: škrkavka psí a škrkavka kočičí. Jako zjevná choroba se toxokaróza vyskytuje především u mláďat. Masivní invaze škrkavek je může v extrémních případech dokonce zahubit.
Infikovat se může i člověk. V jeho těle sice larvy škrkavek nedokončí vývoj, mohou ale migrovat do různých vnitřních orgánů či do oka a poškodit je. Proto byste neměli zanedbávat pravidelné odčervování vašich mazlíků i kvůli vlastnímu zdraví.
Škrkavka psí je 9 - 18 cm dlouhý červ. Dospělí jedinci žijí v tenkém střevě psů, kde samičky kladou velké množství vajíček. Ta jsou tak malá, že je nelze vidět pouhým okem. Dozrávají ve vnějším prostředí a infekční se stanou po dvou až čtyřech týdnech. Vajíčka jsou vysoce odolná a infekční zůstávají až několik let, dokonce je nezničí ani běžné dezinfekční prostředky. Uhynou ale vysušením nebo zmrznutím (proto vajíčka obecně špatně prospívají v kočičích záchůdcích, kde rychle vyschnou).
Tato infekční vajíčka jsou zdrojem nákazy nejen pro další psy, ale například i pro člověka. V něm se pak z vajíčka vylíhne larva, která putuje ze střeva do různých orgánů, kde se zapouzdří. Tento proces je podstatou larvální toxokarózy.
V případě pozření vajíčka psem se larvy uvolněné ve střevě mohou stejně jako u člověka dostat krví do různých orgánů kde zapouzdří, nebo cestují do jater a posléze do plic a cestou dospívají. Z plic pronikají do průdušnice, nechají se vykašlat a spolknout, a tak se opět dostanou do tenkého střeva, kde se naposledy svlékají a dospívají v pohlavně zralé škrkavky, které mohou produkovat další vajíčka. Tento proces trvá přibližně deset dní. Proto je důležité každé odčervení po dvou týdnech opakovat, protože funguje pouze na dospělé jedince.
V případě psů škrkavky dospívají především u štěňat do tří měsíců, u starších jedinců se spíše zapouzdří. Není to ale pravidlem.
Škrkavka kočičí je o něco menší, dorůstá asi 10 cm. Jinak se od té psí moc neliší až na to, že nedělá rozdíly ve věku kočky a dospívá u všech jedinců. Je zde tedy riziko další infekce větší.
Díky své odolnosti se vajíčka škrkavky kumulují v půdě a šíří se vodou nebo mechanicky třeba na nohách zvířat, olizováním nebo pozřením přenašeče, kterým může být třeba i žížala nebo hlodavec. Domů si je můžete přinést i na podrážkách a nakazit se tak mohou i lidé, kteří žádné zvíře nemají. Dalším způsobem šíření z jednoho hostitele na dalšího je přímá infekce štěňat a koťat ještě před narozením nebo skrz mateřské mléko.
Jednoduše základní prevence, zejména u mláďat. Štěňata i koťata se poprvé odčervují ve stáří dvou týdnů a opakuje se každých 14 dnů až do věku tří měsíců. Tak se jich ve střevě nenahromadí tolik, aby došlo ke zjevným projevům toxokarózy. Nezapomeňte se u takto mladých jedinců na způsobu odčervení poradit s veterinářem. Dospělé psy stačí odčervovat dvakrát za rok, stejně tak bytové kočky. U koček chodících ven, je třeba odčervení opakovat každé tři měsíce.
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
