Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
Za toxokarózou hledejme parazity, především dva druhy oblých červů z rodu Toxocara: škrkavka psí a škrkavka kočičí. Jako zjevná choroba se toxokaróza vyskytuje především u mláďat. Masivní invaze škrkavek je může v extrémních případech dokonce zahubit.
Infikovat se může i člověk. V jeho těle sice larvy škrkavek nedokončí vývoj, mohou ale migrovat do různých vnitřních orgánů či do oka a poškodit je. Proto byste neměli zanedbávat pravidelné odčervování vašich mazlíků i kvůli vlastnímu zdraví.
Škrkavka psí je 9 - 18 cm dlouhý červ. Dospělí jedinci žijí v tenkém střevě psů, kde samičky kladou velké množství vajíček. Ta jsou tak malá, že je nelze vidět pouhým okem. Dozrávají ve vnějším prostředí a infekční se stanou po dvou až čtyřech týdnech. Vajíčka jsou vysoce odolná a infekční zůstávají až několik let, dokonce je nezničí ani běžné dezinfekční prostředky. Uhynou ale vysušením nebo zmrznutím (proto vajíčka obecně špatně prospívají v kočičích záchůdcích, kde rychle vyschnou).
Tato infekční vajíčka jsou zdrojem nákazy nejen pro další psy, ale například i pro člověka. V něm se pak z vajíčka vylíhne larva, která putuje ze střeva do různých orgánů, kde se zapouzdří. Tento proces je podstatou larvální toxokarózy.
V případě pozření vajíčka psem se larvy uvolněné ve střevě mohou stejně jako u člověka dostat krví do různých orgánů kde zapouzdří, nebo cestují do jater a posléze do plic a cestou dospívají. Z plic pronikají do průdušnice, nechají se vykašlat a spolknout, a tak se opět dostanou do tenkého střeva, kde se naposledy svlékají a dospívají v pohlavně zralé škrkavky, které mohou produkovat další vajíčka. Tento proces trvá přibližně deset dní. Proto je důležité každé odčervení po dvou týdnech opakovat, protože funguje pouze na dospělé jedince.
V případě psů škrkavky dospívají především u štěňat do tří měsíců, u starších jedinců se spíše zapouzdří. Není to ale pravidlem.
Škrkavka kočičí je o něco menší, dorůstá asi 10 cm. Jinak se od té psí moc neliší až na to, že nedělá rozdíly ve věku kočky a dospívá u všech jedinců. Je zde tedy riziko další infekce větší.
Díky své odolnosti se vajíčka škrkavky kumulují v půdě a šíří se vodou nebo mechanicky třeba na nohách zvířat, olizováním nebo pozřením přenašeče, kterým může být třeba i žížala nebo hlodavec. Domů si je můžete přinést i na podrážkách a nakazit se tak mohou i lidé, kteří žádné zvíře nemají. Dalším způsobem šíření z jednoho hostitele na dalšího je přímá infekce štěňat a koťat ještě před narozením nebo skrz mateřské mléko.
Jednoduše základní prevence, zejména u mláďat. Štěňata i koťata se poprvé odčervují ve stáří dvou týdnů a opakuje se každých 14 dnů až do věku tří měsíců. Tak se jich ve střevě nenahromadí tolik, aby došlo ke zjevným projevům toxokarózy. Nezapomeňte se u takto mladých jedinců na způsobu odčervení poradit s veterinářem. Dospělé psy stačí odčervovat dvakrát za rok, stejně tak bytové kočky. U koček chodících ven, je třeba odčervení opakovat každé tři měsíce.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
