Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že pes nebo kočka se mohou stát certifikovanými terapeuty a pomáhat s léčbou psychických i fyzických problémů lidí. Věděli jste ale, že pomáhat léčit může i morče?
Pozitivní vliv zvířat na lidskou psychiku a potažmo i zdraví je už celkem známý. Proč by se tedy do léčebných procedur nemohli zapojit i terapeuti z řad hlodavců?
Průkopníkem caviaterapie byl Peter Gurney, který s morčaty denně navštěvoval dětské onkologické oddělení v londýnské nemocnici sv. Tomáše. V jeho stopách se u nás rozhodla jít Pavla Zemanová a v roce 2008 začala se svým morčetem docházet do domova sv. Karla Boromejského pro věkem pokročilé a nemocné lidi, kde spolu sklidili velký úspěch.
Hlavně pro seniory může být morčecí terapeut prospěšný. Kromě radosti z kontaktu se zvířetem jim také prostřednictvím hlazení pomáhá morčátko procvičit jemnou motoriku.
Samotná přítomnost zvířátka navíc pomáhá navázat komunikaci. Morče tak může usnadnit i navázání kontaktu s autistickými, mentálně postiženými nebo týranými dětmi.
Morčata dále pomáhají jako rozptýlení a motivace při rehabilitacích nebo při logopedii. Mazlení s morčetem může také pomoci rozptýlit osamělost, zahnat špatnou náladu a odvést pozornost od bolesti.
Kromě dobrovolníků mohou caviaterapii provázet i samotní fyzioterapeuti či psychologové v rámci své praxe. Organizovaně u nás zatím tato forma terapie neprobíhá, ale sdružení Anitera, které se zabývá zvířecí terapií obecně, plánuje začít se školením caviaterapeutů a zavést i zkoušky pro morčata, po jejichž absolvování dostane chlupáč vlastní certifikát.
Terapeutem se tedy samozřejmě nemůže stát jakékoli morče. Musí jít o klidného zdravého jedince, který se rád mazlí, neutíká nebo nekouše. Musí být zvyklý na cestování a na cizí lidi.
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...