In this cycle, we will get to know interesting dog personalities. Dogs play an important role in our life, so let us take a look what they have already achieved during our life together. We should find Hachiko in the dictionary next to the phrase “devoted as a dog”. Thanks to this, he is forever inscribed in the heart of (not only) Japan.
Generally, we see the dog as a loyal companion and defender. But Hachiko epitomized this idea in a literal manner, and that’s why the whole world knows him today.
The breed called Akita Inu, which Hachiko belonged to, is one of the oldest – they have been companions of people for 7,000 years at the minimum – and in Japan, they are a very honoured breed. In the past, it was their task to accompany the nomads and to hunt bears and deer. In Japan, this breed became a symbol of luck and loyalty. At the beginning of the twentieth century, it has even been declared a cultural wealth and national treasure.
Hachiko has become famous precisely owing to his loyalty towards his master, even years after his death. The tale about him has spread not only from his hometown of Odate in the Akita prefecture, but also from Japan into the whole world.
Contrary to Laika, which we have introduced last month, Hachiko lived up to the beautiful (even if not much more joyful) 12 years of age (1923-1935). As a puppy, he was adopted by Hidesaburó Ueno, a professor of the Faculty of Agriculture at the Tokio University. Every day, when his master went to the university, Hachiko went along with him to the Shibuya railway station and would wait for him there every evening.
However, one year later, the professor suddenly died at the workplace. The dog got was taken into care of the next of kin, but he kept running away and returning to his master’s house. In the end, there was no other option, and the care for Hachiko was taken over by the professor’s gardener, who had known the dog since he was a puppy. Hachiko’s loyalty to his master, however, didn’t fade away even after all those years, and all the time up to his death nine years later, he would return to the railway station every day, hoping, that his master would finally come back.
Interest of the whole Japan in Hachiko was awakened by one of the articles by the former student of professor Uen, which focused exactly on the extraordinary loyalty of this dog. And this way, Hachiko became a model example of loyalty in 1932, his tale moved everyone and the interest in the Akita Inu breed increased.
In his memory, Hachiko’s bronze statue is standing on this railway station until today and it is still waiting, when his master will be coming home. Even two films have been made about his life, one Japanese film called Hachiko and then a British-American remake Hachiko: A Dog’s Story. Hachiko’s remains are deposited in the National Museum of Science in Tokyo and the legend about this immortal bond and about how even the commonest ritual may become the greatest and purest confession of love has been handed down in Japan until today.
Chystáte se na delší výpravu a nevíte, jestli zvolit vlak, autobus nebo třeba letadlo? Připravila jsem pro vás několik článků, které by vám mohly pomoct s výběrem. Shrnují základní pravidla platná pro cestování se zvířaty v hromadných dopravních...
Už dávno nemusíte nechávat své psy doma, když se rozhodnete strávit dovolenou na vodě. Mám pro vás pár postřehů, které se vám mohou hodit, pokud se chystáte vzít čtyřnohého šílence do raftu nebo kánoe. Zeptala jsem se na zážitky mé kamarádky Veroniky,...
Můžete mít sebekrásnějšího psa, ale když ho na snímku bude obklopovat špatně zvolené pozadí, dobrou fotku neuděláte. Váš načechraný bišonek mezi pytli od granulí a starými ponožkami nikoho neoslní, stejně jako černá šmouha v křoví pod hvězdným nebem...
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
