Dog History II: Hachiko

In this cycle, we will get to know interesting dog personalities. Dogs play an important role in our life, so let us take a look what they have already achieved during our life together. We should find Hachiko in the dictionary next to the phrase “devoted as a dog”. Thanks to this, he is forever inscribed in the heart of (not only) Japan.

Generally, we see the dog as a loyal companion and defender. But Hachiko epitomized this idea in a literal manner, and that’s why the whole world knows him today.
The breed called Akita Inu, which Hachiko belonged to, is one of the oldest – they have been companions of people for 7,000 years at the minimum – and in Japan, they are a very honoured breed. In the past, it was their task to accompany the nomads and to hunt bears and deer. In Japan, this breed became a symbol of luck and loyalty. At the beginning of the twentieth century, it has even been declared a cultural wealth and national treasure.

Hachiko has become famous precisely owing to his loyalty towards his master, even years after his death. The tale about him has spread not only from his hometown of Odate in the Akita prefecture, but also from Japan into the whole world.

Contrary to Laika, which we have introduced last month, Hachiko lived up to the beautiful (even if not much more joyful) 12 years of age (1923-1935). As a puppy, he was adopted by Hidesaburó Ueno, a professor of the Faculty of Agriculture at the Tokio University. Every day, when his master went to the university, Hachiko went along with him to the Shibuya railway station and would wait for him there every evening.

However, one year later, the professor suddenly died at the workplace. The dog got was taken into care of the next of kin, but he kept running away and returning to his master’s house. In the end, there was no other option, and the care for Hachiko was taken over by the professor’s gardener, who had known the dog since he was a puppy. Hachiko’s loyalty to his master, however, didn’t fade away even after all those years, and all the time up to his death nine years later, he would return to the railway station every day, hoping, that his master would finally come back.

Interest of the whole Japan in Hachiko was awakened by one of the articles by the former student of professor Uen, which focused exactly on the extraordinary loyalty of this dog. And this way, Hachiko became a model example of loyalty in 1932, his tale moved everyone and the interest in the Akita Inu breed increased.

In his memory, Hachiko’s bronze statue is standing on this railway station until today and it is still waiting, when his master will be coming home. Even two films have been made about his life, one Japanese film called Hachiko and then a British-American remake Hachiko: A Dog’s Story. Hachiko’s remains are deposited in the National Museum of Science in Tokyo and the legend about this immortal bond and about how even the commonest ritual may become the greatest and purest confession of love has been handed down in Japan until today.

Související články

Jak jsem vybírala psí postroj - 2. díl

V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...

Dělení se se psem o jídlo

Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...

Uchovávání krmiva v létě a na cestách

Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...

Psí vychytávky

Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...

Flyball

Náš nový chlupáč do party teprve objevuje svět. To, co však objevil rychle, je vášeň pro míčky všeho druhu. Zabaví se s nimi i celé hodiny. A ještě než jsem začala učit povel “přines”, tak už jsem měla aportovaný balónek zpátky v ruce, na kterou...

Jak jsem vybírala psí postroj

Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se...

Nebezpečí zvané osina a péče o psí tlapky v létě

Léto a především letní vycházky já i můj chlupáč milujeme. Ovšem to, co máme rádi o něco méně, jsou teploty, ve kterých se nedá vyjít ani ven. Rozpálený betonový chodník, rozteklý asfalt na silnici, vyprahlá půda a seschlá tráva. To vše dělá život můj...

Co dělat při podezření na otravu psa?

V létě trávím maximum času venku a především o víkendech chodíme s přáteli a jejich psy na společné venčící výlety. V naší rozmanité smečce jsou i pejsci, které pracovně nazývám “vysavači” všeho, co se venku povaluje. Bohužel jsme tak již párkrát s...

I zvířecí svět má své aplikace

Moderní technologie jsou součástí našich život už nějakou tu dobu. A ochuzení o ně nějsou ani naši čtyřnozí přátelé. Sice nejsem úplný IT guru, ale přirozená zvědavost mi nedala a vyzkoušela jsem pár aplikací. A dnes se s vámi ráda podělím o...