Pes a dítě mohou být neodlučitelní kamarádi. Někdy může mít toto přátelství ale těžší začátky. Někteří psi totiž nemusí mít děti v lásce, hůře na ně reagují, nebo se jich dokonce bojí. Se strachem potom může bohužel přicházet také agresivní chování psa. Pokud si u pejska všimnete, že ho setkání s dětmi stresuje, je lepší situaci co nejrychleji řešit.
Důvodů ke strachu je více
Prvním z důvodů je nedostatečná socializace psa, kdy během svého dospívání nebyl s dětmi nijak seznámen. Děti jsou pro psy zcela jiné bytosti než dospělí lidé – voní jinak, mají jinou velikost, jinou tóninu hlasu. Jejich chování je navíc opravdu nevyzpytatelné. Pokud pes nebyl od malička vychován po boku malých dětí, mohou na něj působit jako něco cizího a potenciálně nebezpečného. Dětské, pro psa nepřirozené chování a hlasité zvuky můžou u psa vyvolat strach, který v krajních případech vyústí v agresivitu.
Druhým důvodem potom může být špatná zkušenost z minulosti. Děti se pohybují rychleji a jejich pohyb je často nestabilní. Navíc někdy nedokážou vnímat, co se pejskovi líbí a co ne – mají tendence pejska různě „láskyplně“ tahat, mačkat nebo ho příliš intenzivně mazlit. To vše může vést k situaci, kdy může dítě domácího mazlíčka i zcela neúmyslně zranit. Zkratkovitě pak mohou reagovat i rodiče dítěte, což situaci často ještě zhoršuje.
Důležité je strachu předcházet
Pokud si pořídíte štěňátko, je lepší ho na děti naučit postupně zvykat, a to i v případě, že malé děti nemáte. Vyhnete se tak nepříjemným situacím a pejska naučíte, že pro něj děti nepředstavují nebezpečí. Berte proto psa na místa, kde se přirozeně děti vyskytují a nechte ho, aby si na děti postupně zvykal. Malé štěně je hravé a zvídavé, pravděpodobně pro něj bude snazší si děti zamilovat. Nenechávejte pejska ale s dětmi samotného a dětem vždy vysvětlete, jak se k němu mohou chovat.
Naopak psa se snažte v přítomnosti dětí vést ke zcela přirozenému chování například ukládáním běžných povelů jako sedni a lehni. Důležité je psa za správně provedený povel odměnit pamlskem a psa nikdy netrestat za jeho instinktivní chování. Důležité je zkrátka dbát na to, aby se pes cítil dobře a v bezpečí.
Sledujte řeč těla a psa k ničemu nenuťte
Protože psi vám nemohou říct, co se jim líbí a co ne, musíte se naučit porozumět jejich řeči těla. Typickým projevem strachu je u psů vyhýbání se očnímu kontaktu, stažený ocas, ale také vrčení nebo kňučení. V nejhorších situacích se může pes po dítěti dokonce ohnat. V případě, že toto chování u psa neregistrujeme, pes na děti reaguje správně. Dbejte na to, abyste varovné signály neignorovali, psa uklidňujte pohlazením a klidným slovem. Od dítěte se postupně vzdalte. Dejte si pozor na to, aby vaše chování vůči psovi nebylo neklidné a podrážděné – to může jeho strach jen zesílit.
Postupné krůčky k vzájemnému přátelství
Pokud se váš pes cítí v blízkosti dětí ohrožen, nevěšte hlavu. I ve starším věku ho můžete naučit cítit se v dětské přítomnosti bezpečně. Dítěti vysvětlete, jak se má kolem pejska chovat – nechodit mu na jeho vytyčené území (do pelíšku nebo klece), nebrat mu hračky a nerušit ho při jídle. Důležité je začínat opravdu postupně a zprvu pejska s dítětem sbližovat na dálku, za každý krůček blíž potom pejska nezapomínejte odměnit něčím dobrým a nakonec uvidíte, že pes bude dítěti důvěřovat natolik, že se nechá pohladit a postupně se z nich stanou skvělí přátelé!
Siamky jsou oblíbené pro své pružné a štíhlé tělo, typickou barvu srsti a mysticky modré oči. Vhodným mazlíčkem ale nejsou pro každého. Jsou to totiž extroverti, kterým není lehké se zavděčit.
Ať už chcete sport se svým psem provozovat rekreačně nebo vrcholově, je třeba se nejdřív zamyslet, jestli je pro něj vhodný. A to nejen z hlediska jeho povahy, ale také fyzických predispozic.
Vzteklina není v Česku běžná, ve světě ale představuje velké zdravotní riziko. Podle dostupných dat za loňský rok se situace příliš nezlepšila a některé případy nákazy zvířat tímto onemocněním se nedávno objevily i u nás. Co bychom jako majitelé...
Ochrana práv zvířat je celosvětovou záležitostí. Radost i bolest cítí zvířata všude na světě úplně stejně. Tak jako lidé jsou i ona chráněna nejrůznějšími zákony. Na jejich dodržování po celém světě dohlíží nestátní neziskové organizace a další...
Inovace se nevyhýbají ani trhu s chovatelskými potřebami. Stále se na něm objevují novinky ať už pro vaši a chlupáčovu zábavu, usnadnění péče nebo pro sledování či udržování kondice vašeho miláčka.
Zatímco v přírodě se jejich jídelníček řídí přirozenými instinkty a potřebami, v domácím prostředí hlodavci a jiná malá zvířata vyžadují pravidelný a vyvážený přísun potravy. Co patří a nepatří na jídelníček potkana a čemu by se naopak měl vyhnout?...
Tento mini hlodavec, původem ze stepí jižní a střední Sibiře, je po křečkovi zlatém tím nejchovanějším druhem křečka. Věděli jste, že samečci křečíka džungarského pomáhají samičkám při porodu a následně i s péčí o jejich mláďata?
Mainská mývalí kočka je populární americké plemeno, a to nejen proto, že jde o největší domestikované kočičí plemeno vůbec. Oblibě se těší i díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze. Typický je pro ni dlouhý límec a krásná hustá polodlouhá srst.
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
