Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Norský ptačí pes

Tito zvláštní psi byli speciálně vyšlechtěni a vychováni k lovu papuchalků a alkounů (vodních ptáků). Z toho důvodu mají několik velmi zvláštních a pro jejich určení i praktických tělesných odchylek. Mají třeba abnormálně ohebný krk, díky čemuž dokáží zvrátit hlavu až na hřbet. Umí také uzavřít zvukovod, aby jim do uší nenatekla voda nebo nenapadala hlína. Jako jediní psi mají také víceprsté tlapky - mají 6 prstů a 8 polštářků. Všechny používali k přidržování se na skalnatých útesech při lovu papuchalků. Díky volnějším vazům v ramenních kloubech zas dokáží roztáhnout nohy natolik, že se hrudníkem opřou o zem.

Všechny tyto tělesné abnormality norskému ptačímu psovi pomáhaly lovit ptáky v jejich norách. Dnes už je ovšem využití tohoto plemene čistě společenské. Chovatelé si velmi cení jejich energického temperamentu, ostražitosti a ochranitelských tendencí, ale i milé a přizpůsobivé povahy. S velkou oblibou hlasitě štěká, takže i když má rád cizí lidi, oni (hlavně sousedé :)) nemusí mít rádi jeho. Přesto je to ale vynikající rodinný pes, společenský a mazlivý. Na zavolání se ochotně vrací a rád pánovi při všem asistuje. Nemá sklony útočit, krom hnízdících ptáků, což je ovšem vzhledem k jeho historii pochopitelné.

Při výchově u norského lundehunda nejlépe funguje vlídné zacházení. Je třeba ho také dostatečně zabavit, aby se nenudil a nezačal se vzpouzet. Je totiž inteligentní, velmi čilý a mazaný. Dokáže být ale i dosti tvrdohlavý a svéhlavý. Ač jde o houževnaté plemeno, které může bez problému žít celoročně venku, rádi tito psi lenoší doma.

Jde o pejsky opravdu malé. Váží kolem 5-7 kilogramů a většinou nepřerostou 38 centimetrů. Už jste měli to štěstí a norského ptačího psa viděli? Jeho fyzické dovednosti jistě stojí za to vidět naživo, jen těžko si lze představit psa, který dělá provaz.