O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Jak už jsem psala v článku o tom, jak cítí bolest psi, dříve se zvířata považovala za méněcenné tvory ovládané nízkými pudy, a proto se na jejich bolest nebraly ohledy. René Descartes zastával názor, že zvířata byla na zemi stvořena pro užitek člověka. Nemají duši, a proto se člověk nevystavuje žádné morální vině, když je zabije. Tato teze prorazila i do biologie a vědci jí opravňovali své neetické a mnohdy kruté zacházení se zvířaty.
Zvířata ale nejsou stroje, jejich nervový systém se vyvíjel stejně jako ten náš a co do otázky evoluce, schopnost pociťovat bolest zvyšuje u jedince vyhlídky na přežití a pomáhá lépe se vyhnout zdrojům nebezpečí.
Dnes už samozřejmě víme (alespoň většina z nás), že zvířata cítí bolest stejně jako my lidé a povětšinou nám to už ani není jedno. Problémem ale mnohdy může být si bolesti zvířete vůbec všimnout.
Kočky, stejně jako psi, svou bolest skrývají. A údajně jsou v tom ještě lepší. Je tedy na nás, abychom vypozorovali změny v jejich chování. Každá kočka je jiná a má své specifické návyky, proto si musíme všímat jakýchkoli drobných odchylek od jejího běžného chování.
Zde je výčet některých situací, které běžně značí, že kočku něco bolí a zřejmě s ní může být něco v nepořádku:
čůrání nebo kálení mimo záchod, zvláště opakované a trvající několik dnů
průjem, zvracení, dýchavičnost
agrese při dotyku bolestivého místa, později i jako reakce na jakýkoli dotyk, útočnost, nemazlivost
výtok z nosu nebo očí
nadměrné lízání nějakého místa nebo naopak ztráta starosti o kožíšek
apatie, schovávání se, ztráta zájmu o hru
nechuť k jídlu
náhlá ztráta hmotnosti
špatná koordinace, kulhání
vyhýbání se pohybu, i třeba jen určitému, jako skákání nebo spaní v nějaké pozici
mňoukání nebo vrnění v neobvyklé situaci, viz. článek Záhada kočičího předení
Pokud jste některou z výše uvedených věcí zaznamenali a dělá vám starosti, je určitě dobré navštívit pro jistotu veterináře. Vždy je lepší prevence a kontrola než situaci zanedbat, nepřičítat jí důležitost. Můžeme tím kočičce ušetřit nejen bolest, ale můžeme se vyhnout i jejímu předčasnému odchodu nebo následkům na celý život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...