O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Jak už jsem psala v článku o tom, jak cítí bolest psi, dříve se zvířata považovala za méněcenné tvory ovládané nízkými pudy, a proto se na jejich bolest nebraly ohledy. René Descartes zastával názor, že zvířata byla na zemi stvořena pro užitek člověka. Nemají duši, a proto se člověk nevystavuje žádné morální vině, když je zabije. Tato teze prorazila i do biologie a vědci jí opravňovali své neetické a mnohdy kruté zacházení se zvířaty.
Zvířata ale nejsou stroje, jejich nervový systém se vyvíjel stejně jako ten náš a co do otázky evoluce, schopnost pociťovat bolest zvyšuje u jedince vyhlídky na přežití a pomáhá lépe se vyhnout zdrojům nebezpečí.
Dnes už samozřejmě víme (alespoň většina z nás), že zvířata cítí bolest stejně jako my lidé a povětšinou nám to už ani není jedno. Problémem ale mnohdy může být si bolesti zvířete vůbec všimnout.
Kočky, stejně jako psi, svou bolest skrývají. A údajně jsou v tom ještě lepší. Je tedy na nás, abychom vypozorovali změny v jejich chování. Každá kočka je jiná a má své specifické návyky, proto si musíme všímat jakýchkoli drobných odchylek od jejího běžného chování.
Zde je výčet některých situací, které běžně značí, že kočku něco bolí a zřejmě s ní může být něco v nepořádku:
čůrání nebo kálení mimo záchod, zvláště opakované a trvající několik dnů
průjem, zvracení, dýchavičnost
agrese při dotyku bolestivého místa, později i jako reakce na jakýkoli dotyk, útočnost, nemazlivost
výtok z nosu nebo očí
nadměrné lízání nějakého místa nebo naopak ztráta starosti o kožíšek
apatie, schovávání se, ztráta zájmu o hru
nechuť k jídlu
náhlá ztráta hmotnosti
špatná koordinace, kulhání
vyhýbání se pohybu, i třeba jen určitému, jako skákání nebo spaní v nějaké pozici
mňoukání nebo vrnění v neobvyklé situaci, viz. článek Záhada kočičího předení
Pokud jste některou z výše uvedených věcí zaznamenali a dělá vám starosti, je určitě dobré navštívit pro jistotu veterináře. Vždy je lepší prevence a kontrola než situaci zanedbat, nepřičítat jí důležitost. Můžeme tím kočičce ušetřit nejen bolest, ale můžeme se vyhnout i jejímu předčasnému odchodu nebo následkům na celý život.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...