Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Zatímco pro nás lidi je pohled do zrcadla více než rutina, jsme na něm doslova závislí, pro zvířata představuje komplikovanou disciplínu. Jen málo z nich je mentálně schopných si uvědomit, že dvojník, který se před nimi v zrcadle objevuje, jsou přímo oni samotní. Jak myslíte, že to zvládají kočky a psi?
Když vědci před lety začali zkoumat výsledky tzv. zrcadlového testu sebeuvědomění, došli k překvapivým výsledkům. Řada zvířat, která považujeme za jedny z nejinteligentnějších druhů, testem neprošla, zatímco jiná překvapila svou mentální bystrostí.
Se zrcadlovým testem přišel v roce 1970 americký profesor psychologie Gordon G. Gallup. Tento test spočíval v tom, že bylo zvíře v bezvědomí označeno barvou bez dráždivosti a zápachu. Poté odborníci sledovali jeho reakci při pohledu do zrcadla. Pokud si bylo zvíře vědomo toho, že v odraze vidí sebe sama, snažilo se barevné značky na konkrétní části těla zbavit, nahýbalo se, aby na ni lépe vidělo apod.
Od té doby prováděli vědci obdobné testy na mnoha živočišných druzích. Zjistili tak třeba i to, že některá zvířata si při pohledu do zrcadla se zájmem prohlížejí na svém těle místa, kam si běžně nedohlédnou. Rozpoznají se delfíni skákaví, sloni indičtí, šimpanzi, orangutani, ale i straky. Naopak psi nebo kočky, o jejichž inteligenci není pochyb, tuto disciplínu nezvládají. Proč?
Rozpoznat sebe sama v zrcadle je pro zvířata velmi náročné, protože to vyžaduje nejen znalosti o sobě samém a pohybech, které dělám, ale také logické uvažování, aby mozek všechny tyto informace správně propojil. Koneckonců úplnou samozřejmostí není uvědomění si sebe sama v zrcadle ani pro lidi. Děti na to obvykle přicházejí okolo roku a půl, někdy až ve dvou letech.
Abych se ještě na chvíli vrátila k pejskům. Přece jen určité rozlišovací schopnosti, co se odrazu a obrazu týče, mají. Při pohledu do zrcadla nebo na televizi si uvědomují, že vidí psa, dokáží ho rozeznat od rozdílných druhů zvířat, akorát jim nedochází, že to jsou oni sami. U koček se vám zase může stát, že na svůj odraz v zrcadle budou syčet nebo útočit.
Zkuste před zrcadlo postavit svého mazlíčka a schválně, jaká bude reakce.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.