Psí historie VII.: Krásný Joe

Pes, kterého historie a literatura zná jako Krásného Joea, pocházel z Meafordu v Ontariu. Jeho životní příběh se odehrál v 19. století, ale za srdce dokáže vzít dodnes. Ne nadarmo se stal inspirací pro knižní bestseller, který si celkem rychle našel téměř milion čtenářů.

Krásný Joe byl nejspíš křížencem bulteriéra a foxteriéra. U svého původního majitele v Meafordu si pes zažíval hotová muka. Jeho pán ho krutě fyzicky týral. Připravil ho dokonce o ocas i uši.

V roce 1890 zachránil zvíře před blízkou smrtí jistý Walter Moore. Když se o dva roky později celý příběh dozvěděla jeho sestra Margaret Marshall Saundersová, byla natolik dojatá, že se rozhodla napsat autobiografický román pojmenovaný Krásný Joe.

Psův bolestný osud přesunula v románovém podání do Maine a rodinu zachránců Moorových přejmenovala na Morissovi. Za svoji knihu publikovanou v roce 1894 získala rok předtím ocenění Humane Society. Úspěch potvrdil ale hlavně obrovský ohlas čtenářů – v roce 1900 byl rozprodán téměř milion kopií. V době, ve které neexistoval internet asi masivní reklama, šlo samozřejmě o nevídaný úspěch!

O knihu byl zájem nejen v USA, ale také v Kanadě a Velké Británii. V roce 1930 bylo rozprodáno už okolo 7 milionů výtisků po celém světě. Mimochodem jde historicky o první kanadskou knihu, která dosáhla hranice milionu prodaných kusů.

Tklivý příběh Krásného Joea tak dojímal miliony lidí. Demonstroval bezmoc a nevinnost týraných zvířat i nezištnou dobrotu jejich zachránců. Právě proto, že inspirace pocházela ze skutečného života a autorčiny bezprostřední blízkosti, byl příběh popsán s patřičnou autenticitou.

Kniha existuje v řadě přebalů a najdete o ní dodnes mnoho záznamů. Možná proto, že její poselství je nadčasové. V roce 1902 vydala autorka pokračování s názvem Ráj Krásného Joea.

V roce 1994 vznikla dokonce společnost na ochranu dědictví Krásného Joea. Její členové vytvořili na uctění jeho památky z domu Moorových muzeum.

Setkali jste se s někdy s příběhem týraného zvířete ve svém okolí? Patříte i vy mezi zachránce zvířecích nebožáků, kterým původní majitel ubližoval?

Související články

Jednu kočku nebo dvě? Nad čím se při rozhodování zamyslet

Pokud zatím nemáte kočku ani jednu, je pro vás odpověď na tuhle otázku jednodušší než pro někoho, kdo už doma kočičího kamaráda má. Kočičí odborníci se shodují, že pokud chodíte do práce nebo do školy, je pro společenský život vaší kočky lepší, když má...

Anální žlázky dokáží potrápit

Jak máme poznat, že naše psí nebo kočičí chlupáče trápí přeplněné nebo dokonce ucpané anální žlázky? Napadlo vás, že by mazlíček mohl být smutný nebo dokonce apatický právě kvůli tomu? Co ucpávání a záněty análních váčku vlastně způsobuje a jak vašeho...

Psí důvěra a proč je důležité, aby vám pes věřil

Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli...

Psí neposlušnost nebo nezkušenost páníčků?

Že neposlušný pes může pro svého pána i jeho okolí znamenat nepříjemnosti, na tom se asi shodnou jak pejskaři, tak i ti, kteří žádného chlupáče nikdy neměli. Jenže většina psů, kteří obdrží nálepku “neposlušný”, vlastně problém s poslušností vůbec mít...

Jak komunikovat s hluchým psem?

Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový...

Na co myslet, než si pořídíte druhého chlupáče?

První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...

Socializace psa

Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....

Psí osamělost - jak na kňučení, štěkání a vytí

Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...