Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete totiž nikdy není na škodu. Nezapomeňte ani na běžné přípravky proti vnitřním i vnějším parazitům. Například Norsko vyžaduje ošetření proti klíšťatům a pro vstup do Velké Británie váš pes potřebuje potvrzení o odčervení.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete totiž nikdy není na škodu. Nezapomeňte ani na běžné přípravky proti vnitřním i vnějším parazitům. Například Norsko vyžaduje ošetření proti klíšťatům a pro vstup do Velké Británie váš pes potřebuje potvrzení o odčervení.
Ale co je důležitější – veterinární lékař vám doporučí vhodnou prevenci proti možné nákaze v konkrétní zemi. Týká se to především cizopasníků, kteří žijí v teplejších oblastech. Kolem Středozemního moře se vyskytují například nebezpeční komáři a pakomáři. Přenášejí závažné choroby, jako je leishmanióza nebo dirofilarióza – obě přenositelné i na člověka. O těch se rozepíši podrobněji, ale neznamená to, že by byly jediné, na které byste si měli dát pozor.
Přenašečem leishmaniózy je pakomár rodu Phlebotomus. Obvykle měří necelé 3cm, má výrazné chloupky, nebzučí a aktivní je až po setmění. Můžete na něj narazit ve Středomoří, ale s oteplováním klimatu se i tento nebezpečný hmyz pomalu přesouvá do severnějších států (Německo, Belgie…). Leishmanióza se projeví teprve po několika měsících nebo dokonce letech po infikování. Projevy jsou různé a patrné i na chování zvířete. Pes může mít horečky, zhubne, zvětší se mu lymfatické uzliny, začne mu vypadávat srst kolem očí, čenichu a na krajích uší. Může dojít i na zánět spojivek, krvácení z nosu, zánětlivé kožní problémy. Po čase je zvíře malátné, nezdravě hubené, trpí průjmy a těžko se hýbe. Bez léčby žije zhruba ještě dva roky, s léčbou déle, ale s jeho plným uzdravením nepočítejte.
Dirofilarióza ohrožuje obratlovce (kromě ryb) na celém světě a oblast jejího výskytu se stále rozšiřuje. Evropa se s ní také potýká, a to nejen ve Středomoří, ale postupem času i čím dál více na severu. Přenašečem je nejčastěji komár. Po jeho bodnutí se do těla hostitele dostanou larvy vlasovce. Dospělí „červi“ druhu Dirofilaria immitis dorůstají až 30 cm a žijí například v cévách plic a v srdci napadeného. Nemocný jedinec těžko dýchá, má kašel, hubne, můžou se objevit i křeče a krev v moči. Dirofilaria repens je u nás častější. Cizopasí pod kůží hostitele – projevuje se svěděním, červenáním a loupáním kůže a padáním chlupů. U lidí se objeví hrbolky pod kůží (ale parazit může zasáhnout i oko a jeho okolí).
Léčba je jen málokdy úspěšná, proto nepodceňujte prevenci. Účinnými látkami potřebných antiparazitik jsou selemectin, ivermectin nebo milbemycinoxim. Nebojte se zeptat svého lékaře a pro jistotu mrkněte i na internet. Veterinář není bůh a nemusí vědět všechno.
Když jsme minulý rok jely s Kulajdou do španělského vnitrozemí k řece Ebro, byly jsme tam ubytované v malé osadě uprostřed ničeho a pořádná lékárna byla vzdálená několik desítek kilometrů. Čech, který nám pronajímal srub, okamžitě donesl kulajdě chemicky ošetřený obojek. Vyprávěl nám, že jeho psa na stejném místě nakazil komár nevyléčitelnou nemocí. Projevovala se loupáním cárů kůže po celém těle zvířete. Šíleně drahá léčba jen odstranila příznaky. Jedinou ochranou před komárem byly speciální obojky, které měl páníček nešťastného psa naštěstí dva. Daly se prý pořídit jen ve Španělsku. Název nemoci ani komára si bohužel nepamatoval, ale popisu by docela seděl právě na parazita druhu Dirofilaria repens.
Tak jako tak si na podobné létající záškodníky dávejte pozor. Nic nezkazíte, když se vybavíte repelenty a zjistíte si dopředu, co dalšího kromě báječně strávených dní vaše dovolenková destinace nabízí.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.