O válce v Sýrii slýcháme skoro každý den. Napadlo vás ale někdy, jak se válka dotýká tamních zvířat, a že obětavost nemusí prokazovat vždy jen zvíře lidem, ale občas to může být i naopak? Člověk, o kterém vám dnes povím, zůstal ve válečné zóně, aby se postaral o tamní kočky.
Aleppo, největší město Sýrie, bylo od roku 2012 téměř stálým bojištěm, kdy se nepřátelské síly snažily získat vládu nad městem. Proto není divu, že odtud většina obyvatel utekla ve snaze zachránit si život.
Mohammad Alaa Jaleel se BBC News svěřil, že když lidé odešli, kočky začaly přicházet k němu. Začal asi s dvaceti kočkami, které prchající lidé ve městě zanechali. Někteří z nich mu je při odchodu z města prostě nechali, protože věděli, že je miluje. O rok později už jich měl více než sto. Založil tedy útulek známý jako Il Gattaro d'Aleppo. Jemu samotnému říkají “Kočičí muž z Aleppa”.
Jedna holčička, když mu svou kočičku v slzách předávala, poprosila, jestli jí může posílat její fotky. Mohammad ji ujistil, že se o kočku postará, než se holčička vrátí zpátky domů, a fotky jí dokonce opravdu posílá.
Poté, co všichni včetně Mohammadových přátel město opustili, se jeho přáteli staly právě kočky. Říká, že s nimi zůstane, ať se stane cokoli.
Podívejte na video:
Mohammad Alaa ale není jediný, kdo ve válečné zóně zůstal, aby pomáhal zvířatům. Navzdory zmatkům a tragédiím, které se v Sýrii dějí, milovníci zvířat založili sdružení Syrian Association for Rescuing Animals (SARA), které se snaží zachraňovat zvířata v této oblasti. Berou si je domů a pro psy mají i farmu v Damašku. Navíc chodí do ulic krmit opuštěná zvířata. Vytvořili také vzdělávací kampaň pro děti. Učí je lásce ke zvířatům, a aby ta žijící na ulicích netýraly. Protože jsou poslední nadějí zvířat na život, rozhodli se i přes nebezpečí, obtížné hledání nových domovů či sponzorů, v Sýrii zůstat.
Organizace Animals Syria se zase snaží nacházet zvířatům zachráněným SARA domovy v Evropě. Také jim platí náklady na veterinu.
Je pěkné vidět, že v této době se ještě najdou lidé, kteří víc než na sebe myslí na ostatní, že.
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
