Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí - tzv. hypertemii psa zabráníme? A jak ho poznáme a co dělat, pokud k němu dojde?
Nesmíme zapomínat na to, že pokud se přehříváme my lidé, začneme se potit, což organismus do jisté míry ochladí. Psi ale takovou možnost nemají. Jim musí “stačit” jen zrychlené dýchání a vyplazený jazyk - vlastně jen chlazení vzduchem. Nic moc, co? Navíc jejich srst přehřátí ještě více napomáhá. Proto je u nich riziko přehřátí daleko vyšší, než je tomu u lidí.
Co se vůbec se psem při takové hypertemii děje? Zrychleným dýcháním dochází k odpařování vody z těla. Pokud pes nemá přístup k pitné vodě, dochází k dehydrataci organismu, sníží se tlak krve a tím se sníží i přívod kyslíku a důležitých látek (jako je glukóza) do mozku a orgánů a zpomalí se i odvod zplodin metabolismu z organismu. Srdce se to snaží vykompenzovat svou zvýšenou činností. Krev se začne srážet, dojde ke kolapsu a bezvědomí. V této chvíli je už poškození trvalé. Stěny cév jsou poškozeny a může skrz ně docházet k podkožnímu krvácení nebo ke krvácení do vnitřních orgánů. Kvůli nedostatečnému prokrvení může dojít k poškození ledvin nebo poškození jater kvůli narušenému metabolismu.
Nejnáchylnější k přehřátí jsou mladí, staří, obézní nebo nemocní psi, dále samozřejmě psi s hustou srstí a krátkolebá plemena (buldočci, boxeři atd.). U bezsrstých plemen zase pro změnu hrozí spálení kůže. V létě určitě dávejte také pozor na spálení polštářků o rozpálený chodník!
V teplých letních dnech bychom na delší procházky se psem měli vyrážet jen v ranních a večerních hodinách, polední vycházky omezit jen na nutné vyvenčení. Když už ale jdeme na nějaký ten výlet, nechceme přeci chlupáče nechat samotného doma a ošidit ho o zážitek. V takových případech bychom se měli se psem držet co nejvíce ve stínu, nezapomínat na časté doplňování tekutin (spíše častěji v menších dávkách), odpočinek mezi delšími úseky chůze a ochlazování pejska - ideálně namáčením tlapek, podpaží a třísel vlažnou nebo studenou vodou. Psovi bychom rozhodně neměli v horkých dnech podávat led nebo zmrzlinu - o tom se více dozvíte v článku Psí zmrzlina.
Můžeme také psovi koupit chladící vestu nebo podložku. Díky použité technologii tkanina absobruje, zadržuje a uvolňuje vodu do vícevrstvého materiálu. Voda se uvolňuje odpařováním, spotřebovává se energie a tím je vytvořen chladivý efekt. Jde vlastně o stejný princip chlazení jako u pocení. Navíc nedochází k namočení srsti a možnému zapaření kůže.
Jak přehřátí psa poznáme?
velmi rychle nebo ztíženě dýchá
často sedá nebo zvedá tlapky
má suchou, horkou kůži
má pěnu u tlamy
má jasně červené dásně a jazyk
má zrychlený srdeční tep
je apatický, nemá zájem o hru
nejdříve je pes neklidný, poté dochází k dezorientaci
v případě těžšího přehřátí a dehydratace může dojít ke zvracení, horečce, průjmu nebo neschopnosti pohybu
Pokud zpozorujete některé z příznaků přehřátí u svého psa, měli byste ho co nejrychleji ochladit. Rozhodně ho ale neházejte do vody! Tak velký teplotní rozdíl by mohl způsobit šokovou reakci organismu, což by problém jen prohloubilo. Postupně psa namáčejte, postříkejte ho nebo ho zabalte např. vlhkými ručníky. Vždy používejte studenou, NE ledovou vodu. Nejúčinnějšího ochlazení dosáhnete v podpaží a tříslech, na břiše a mezi prsty. Pokud pes reaguje a je schopen pít, podávejte mu po menších dávkách studenou vodu. Po takovémto prvotním ošetření není od věci psa dopravit k veterináři, aby posoudil jeho stav a případně zahájil léčbu.
Nezapomeňte, že k přehřátí může dojít i doma. Zajistěte, aby vám do oken nepražilo celý den sluníčko, aby byl pes v odvětrané místnosti a měl přístup k dostatku pitné vody. Nikdy psa nenechávejte čekat v autě (o tom si povíme více příště).
Takové přehřátí může mít u psa opravdu nepěkné následky, proto v letních dnech svého parťáka pečlivě pozorujte, dbejte na prevenci a nepodceňujte ani slabé přehřátí.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.