Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Pokud rádi chodíte na treky se svými chlupáči, je geocaching něco přesně pro vás. Zpestříte si tak výlety a třeba i objevíte místa, která byste jinak nenašli. Já a moje smečka si to nemůžeme vynachválit.
Geocachingu je celosvětově největší hra zaměřená na hledání pokladů, která kombinuje turistiku s dobrodružstvím z hledání ukrytých schránek - keší. Spočívá v použití GPS, kdy podle souřadnic hledáte skrytou “kešku”. Poklad bývá ukryt v plastovém kontejneru různých velikostí, od těch mikro, které mají sotva pár centimetrů, až po velikost například svačinových boxů. Stejně tak se liší i důmyslnost skrýší. Některou odhalíte hned, nad hledáním jiné strávíte klidně i několik hodin, nebo ji vůbec nenaleznete. U některých víte přesné souřadnice hned, u jiných musíte cestou rozluštit řadu hádanek. Obsahem schránky je notes k zapisování návštěv - logbook a předměty určené k vyměňování mezi uživateli.
Spousta keší je schovaných v přírodě, takže si můžete naplánovat ve spojení s hledáním skvělý výlet se svým psem. Existují i keše přímo pro pejskaře. Ty se skrývají na místech, ke kterým vede taková cesta, na které se pes v pohodě volně proběhne, nebo na místech přímo se psy spojených, třeba na psí parkurové hřiště. U každé keše najdete informaci, jestli je vhodné k ní vyrazit se psem, takže se nemusíte bát, že byste se dostali do terénu, který by chlupáč nezvládl.
Nám se “dogcaching” skvěle osvědčil. Líbí se mi, že člověk nechodí jen tak, má před sebou nějaký cíl. Navíc nemusím pořád dumat nad novými destinacemi. Keší je opravdu hodně, takže ať jste kdekoli, najdete jich ve svém okolí dostatek, abyste se vždy podívali na nové místo, což jistě uvítá i váš pes.
Svému psovi dokonce můžete koupit geoobojek nebo geoznámku Log my Dog. Psa, respektive známku, na stránkách zaregistrujete podobně jako jiný trakovatelný předmět. Můžete ji tedy zalogovat u každé najité keše a sledovat tak cestu vašeho psa za kešemi. Známka má svůj specifický kód a pokud na procházce nebo honbě za keší potkáte jiného kešera, může si psa zalogovat jako nalezeného, podobně jako je tomu u klasických keší.
V komunitě geocacherů můžete také najít parťáky se psy a výpravy za keškami absolvovat společně. Vznikne tak společné venčení, při kterém se psi vyřádí ještě víc než když kešku hledáte sami. Já i moje smečka jsme si takhle našli spoustu nových přátel, ať už dvounohých či těch čtyřnohých. Pořádáme společné akce a výpravy, takže o zábavu a příjemnou společnost není nikdy nouze. A co vy, máte s “dogcachingem” nějakou zkušenost? Povedlo se třeba vašemu psovi nějakou keš najít nebo vyhrabat?
Pokud vás tato hra zaujala, více se dozvíte na oficiálních stránkách hry www.geocaching.com. A třeba se pak u nějaké kešky nebo při společné výpravě potkáme :).
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.