Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Ačkoli je to dlouho, co ti čtyřnozí chlupáči žili divokým životem, stále v sobě mají hluboko zakořeněné zákony smečky. Není to naučené chování, potřeba žít ve smečce je dána geneticky. A pokud dnes žije pes v rodině, jsme jeho jedinou smečkou my. Pokud má být spokojený, musíme mu nahradit životní styl smečky do takové míry, aby chápal své místo a postavení.
Jak pozoruji své okolí, spousta lidí má potřebu své psy polidšťovat a rozmazlovat (tedy stavět je na svoji, nebo dokonce vyšší úroveň ve smečce). I já pro to mám někdy slabost, ale ne vždy to odpovídá psí přirozenosti. To pak může vést k řadě problémů v chování, které budou omezovat nejenom nás majitele, ale i naše psy. Někdo by si mohl říkat, že domestikací a šlechtěním se veškerá psí přirozenost vytratila, ale není to tak. Měli bychom mít na paměti, že pes je šelma, která je vedena hlavně svými instinkty. Proto ve společnosti lidí potřebuje vedení. Stejně jako bychom se k psímu chlupáčovi neměli chovat jako k vlkovi, neměli bychom s ním zacházet ani jako s dítětem. Zkrátka a jednoduše, měli bychom k němu přistupovat jako k psovi. Jen tak mu dáme vše, co potřebuje.
Je třeba ukázat, že ve smečce jsme my vůdcem, alfou, a že náš čtyřnohý přítel by měl bezpodmínečně poslouchat. Na alfa samce se neskáče, neštěká, alfa se musí respektovat. Také má absolutní právo na veškerý prostor, ostatní musí vždy ustoupit. Měli bychom pamatovat na to, že dobrý chovatel má být jednoznačný, důsledný, přísný, ale spravedlivý. Pokárání za loužičku nebo zničenou věc několik hodin po činu pes nepochopí a vnímá ho jako křivdu. Zákony psí smečky jsou přesně dané, neměnné a mohou být z pohledu člověka tvrdé. Pokud ale ukážeme zaváhání, posuneme se na žebříčku smečky hodně nízko a pes začne uplatňovat své nadřazené postavení. Může se to projevit kousáním, ničením, braním si věcí, ale i odmítáním potravy, resp. vybíráním a podobně. Ale odměnou za důsledné dodržování pravidel nám bude spokojený, vyrovnaný a poslušný pes bez psychických problémů. A spokojení budeme i my.:)
Pokud se pes zachová proti pravidlům své alfy, je nejprve varován a při opakování potrestán (s mírou!). Záleží hodně také na povaze psa, co na něj bude platit. Vyvarujme se ale násilí a fyzických trestů. To by nám v budování vzájemné důvěry akorát uškodilo. Dominance totiž nesouvisí s tělesnou převahou. Více o tomto tématu najdete v článku “Jak psa (ne)trestat”.
Dobrý vůdce obstarává smečce jídlo a bezpečí. Základem jak si psího chlupáče získáme je ho přesvědčit, že ho za každé situace ochráníme a že naopak on nemusí chránit nás. Snažme se vždy zůstat v klidu a nerozrušovat se, vystupujme suverénně a cílevědomě. Důležité je psa nechlácholit a nelitovat, ale jasně mu ukázat, že takové chování je nežádoucí. Pokud budeme psa utěšovat, dáváme mu tím najevo, že jeho strach je oprávněný a jen ho v bázlivosti utvrdíme.
Před krmením můžeme psa lehce procvičit v poslušnosti, tím mu dáme pocit, že krmení nedostal jen tak, ale že si ho zasloužil. Také bychom neměli reagovat na každé dožadování psa o pozornost. Nechme ho odejít s nepořízenou a chvíli ho ignorujme. Odměňme ho nějakou příjemnou aktivitou nebo pamlskem, pokud se chová klidně a podle pravidel. Každou aktivitu bychom měli začínat, řídit i končit my. Zkrátka nenechme psa nabýt dojmu, že vše, co potřebuje, dostane bez jakéhokoli přičinění.
To, že roli vůdce nemáme u psa dostatečně upevněnou, můžeme poznat podle: tahání na vodítku, značkováním v bytě, vítání návštěvy psem jako prvním, nemožností odvolat psa ze hry s ostatními psy nebo také zavrčením, když se majitel přiblíží k misce.
Pamatujme na to, že důslednou výchovou zajistíme nejen spokojenost sobě a psovi, ale i bezpečí jeho samotného psa, tak i našeho okolí. A jaké jsou vaše zkušenosti se zákony smečky? Měli jste to vždy pod kontrolou nebo se vám někdy stalo, že pes vzdoroval a zkoušel si vydobýt lepší postavení?
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.