Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Zimní počasí dává zabrat především psím tlapkám. Chodníky a cesty ošetřené posypovou solí tak v tomto období představují pro pejskaře a jejich psí společníky nepřítele číslo jedna. Víte, jak správně pečovat o psí tlapky v zimě? Opakování je matka moudrosti, v článku tak najdete krátké shrnutí základních bodů správné péče o psí packy.
Sníh, náledí a sůl. To je kombinace, která vyžaduje zvýšenou pozornost všech psích majitelů o tlapky jejich čtyřnohých přátel. Správná péče by měla začít už před samotnou procházkou. A to zvláště v případech, kdy máte stejně jako já doma malé štěně. Jeho polštářky mohou totiž být citlivější, a tudíž náchylnější k popraskání. Tím, že chlupáčovi tlapky namažete krémem či mastí ještě před tím, než jdete ven, mu pomůžete na kůži vytvořit ochrannou vrstvu. Mně se osvědčily masti s včelím voskem, ale vazelína nebo indulona z domácí lékárničky to také jistí.
Především ve městech se soli nevyhnete, a tak je dobré, když po procházce tlapky osprchujete vlažnou vodou. Jednak tím pejskovi smyjete dráždivou sůl, a jednak voda pomůže rozpustit sněhové kuličky v meziprstí, kde mají tendence se chytat do přerůstajících chlupů, nebo jinde na tlapkách. A i když si myslíte, že jste se soli vyhnuli, i tak nic nezkazíte alespoň navlhčeným ručníkem. Ale pozor, voda by nikdy neměla být horká! A to ani ta, do které namáčíme látku. To by mohlo způsobit šok termoregulačnímu systému a navíc by to mohlo být pro psa i bolestivé. Tlapky jsou totiž v zimě podchlazené.
Ovšem vodou ošetřované tlapky tak mohou být náchylnější k dehydrataci. A proto je potřeba je opět pořádně promazat a osvěžit. Jen se nelekejte, když si pejsek mast či krém začne olizovat. Moji chlupáči musí například vždycky všechno ochutnat. A co teprve, když dojde speciální psí mast a přijde na řadu nesolené sádlo. Ale protože by hrozilo, že si všechno z pacek zase slízají, raději ho příliš často nepoužívám. Nebo jim na chvilku nandám psí ponožky, než se přípravek vsákne do kůže. U ponožek a botiček ale raději pozor na zapaření. To by popraskání na polštářcích mohlo ještě více zhoršit.
Zimní péče by se ale neměla týkat jen kůže, ale také srsti. Všichni moji chlupáči mají takzvaně samočistící srst. A tak i největší špína v podobě nachytaného bahna z našich procházek se na nich rychle ztratí. Pokud ale takové štěstí nemáte a váš chlupáč by přeci jen měl podstoupit sprchovací kůru, určitě odložte očistu až na večerní hodiny a psa po koupání pořádně vysušte. Hlavně u dlouhosrstých plemen se radí psa i po vysušení ručníkem krátce vyfénovat. Veterináři nedoporučují psy sprchovat, když venku padají teploty pod mínus 5 stupňů Celsia. Jako alternativa může opět dobře posloužit navlhčený ručník.
Stejně jako se v zimě častěji vysušují polštářky na psích tlapkách, zima dává zabrat i kůži a srsti jinde po těle. V jednom článku jsem četla, že je možné psovi kůži promazat speciálním olejem. U dlouhosrstých plemen si to nedovedu úplně představit. Určitě ale můžu doporučit olej v podobě doplňku stravy, například lososový olej, který například pomáhá růstu srsti. A důležité je v zimě také nezapomínat na pravidelné vyčesávání. Je to pro psa nejen příjemná masáž, která je příznivá pro krevní oběh, ale také pomáhá zbavit se odumřelých chlupů a celkové výměně kožichu.
Máte vykoupáno, vyčesáno a namazáno a vyrážíte se svým chlupáčem na hory? Pro všechny případy se vám do auta může hodit vyhřívací podložka. Tu stačí nahřát pár minut v mikrovlnce a návod od výrobců slibuje až 10 hodin tepla. Taková deka do kufru auta určitě také není k zahození. A pokud jedete třeba na chalupu, kde máte studenou dlažbu, nebo ji máte třeba i doma, tak by vás mohl zajímat kobereček s topnou elektro fólií nebo termo desky. Na ty už ale potřebujete zásuvku. A i když jde zapojit do autobaterky, tak už je to na cesty přeci jen o trochu náročnější než první varianta. A úplně nejlépe jsou na tom malí psí chlupáči, kteří se mohou ukrýt na rameni svých páníčků v zateplených cestovních taškách. A co se na cesty v zimě osvědčilo vám?
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.