20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Také mluvíte o psech v jednom kuse? A už vám vaši známí říkali, že byste se měli prací se psy živit? Musím se přiznat, že mně by se tím splnil můj dětský sen. Jenže pomoc psům v nouzi nebo jejich trénink na cvičácích stále ještě v naší zemi stojí hlavně na dobrovolnících. A tak zatím zůstanu u své práce a věnuji volné víkendy třeba venčení pejsků, kteří neměli takové štěstí jako naši chlupáči.
Každý psí člověk má slabost pro pomoc ostatním pejskům, a to většinou podle vlastních možností.
Někdo každoročně daruje do psího útulku pytel granulí pro chlupáče, kteří zde ještě na svůj nový domov čekají. Přispět se dá kromě kvalitního krmiva také finančně nebo i materiálně. A to nejen vyřazenými hračkami, ale téměř čímkoli od dek po stavební materiál. Jiní nabídnou dočasně svou střechu štěňátkům, pro která třeba nezbývá volná kapacita v útulcích a zároveň mají větší šanci na umístění než jejich starší psí kamarádi. Dočasnou psí chůvou se člověk může stát i nárazově. Například moje kamarádka pečovala o malé chlupáče v mezidobí, kdy se rozhodovala, jestli si pořídí dalšího parťáka, když ten předchozí odešel do psího nebe.
Znám ale také lidi, kteří vlastního psa např. kvůli pracovnímu vytížení nemají. Každý víkend je ale najdete v útulku, kde pomáhají s venčením. Z jejich vyprávění si umím představit, že jejich pomoc oceňují nejen organizace nebo instituce provozující útulky, ale především samotná zvířata. Moc dobře totiž poznají, když je péče věnovaná jen jim samotným, jak je to pro ně vzácné. O to vděčnější umí být. Mojí největší obavou by v takových případech bylo, že doma nebudeme mít k hnutí, neboť bych si každého nového psího kamaráda z útulku chtěla nechat.
A jak se tedy člověk může konkrétně zapojit a přiložit “tlapku” k dílu? Úplně ze všeho nejvíc záleží na vašich časových možnostech, ale i vašich dosavadních zkušenostech se psy. Některé útulky dávají přednost pravidelné (každý týden) a dlouhodobé spolupráci (např. půl roku). A než někomu svěří chlupáče, například na venčení, musí podepsat dodržování podmínek a pravidel. Kamarádka, která pracuje v jednom psím depozitáři mi vysvětlovala, že je to nejen kvůli bezpečnosti zvířat, ale také kvůli nutnosti dobrovolníka proškolit a také pokrýt potřeby celého depozitáře a všech psů. Jejich dobrovolníci tak jsou prý vedeni v databázi, kde je vidět, že se na žádného psa nezapomnělo a ani se na žádného nečeká. Největší poptávka je prý po dobrovolnících, kteří mohou vzít psy provětrat ve všední dny.
Pokud nejste fanoušky dlouhých procházek, ale i tak byste chtěli pomoct a jste šikovní například na řemeslné práce, ani vaše pomoc se neztratí. Nový výběh určitě neodmítne žádný psí chlupáč. Pomoct je možné i drobnými opravami, úklidem nebo malováním. Rádi řídíte? Sem tam je potřeba převést nejen samotná zvířata, ale například i krmení nebo další věci z jednoho koutu země do druhého. A pomocná tlapka, tedy ruka se hodí i s koupáním či stříháním pejsků. Ti, co čekají na své nové majitele, by si je jistě získali už jen svým pohledem plným vděku a nabízeného přátelství. Když k tomu budou ještě fešní, mají to v kapse na sto procent.
S tím souvisí, že útulky a depozitáře někdy mají plné ruce práce nejen s inzercí svých pejsků, ale i samotnou vlastní propagací. A když byste chtěli být opravdu akční, je možné vypomoct i na různých akcích, jako jsou například výstavy či veletrhy, kde tyto organizace mívají své stánky. O odborné pomoci od profesionálních kynologů nemluvě. Útulky jsou plné psích mazlů, kteří jsou kvůli všemu, čím si prošli, plaší a bojácní. Výběr možností, jak se stát psím dobrovolníkem, je tak opravdu široký. A třeba v útulku narazíte právě na toho vašeho nejlepšího přítele, jako se to stalo mně s naší Rozárkou.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...