Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že bez smečky nepřežijí. Většina psů rychle přijde na to, že čas, kdy je páníček pryč, je možné využít i k potřebnému odpočinku. Jsou ale i tací, kteří samotu velmi těžce nesou.
Jak naučit psa být sám? Z mé vlastní zkušenosti musím varovat před tím, aby při výchově štěněte nezvítězil cit nad rozumem. Jakmile se pes stane “závislákem”, čeká vás náročná cesta převýchovy. Jak ale prakticky na správnou výchovu?
Štěňátko je malinké, že by se vešlo na lopatku od smetáčku, a já ho mám nechat samotné doma? Ty dvě očička se do mě zapichují jako jehličky. Nejde to, rve mi to srdce a já si zařizuji, jestli bych ještě nějakou dobu nemohla pracovat z domova. Podvědomě vím, že odkládání tomu vůbec nepomůže. Jenže jen odskočit si do krámu naproti přes ulici přestavovalo pro malého chlupáče ponechaného chvíli samotného doma problém. Ten nářek, když jsem odemykala, byl šílený. A co teprve to, co mě doma čekalo. To by člověk neřekl, co vše pes za 5 minut stihne :-).
Mojí nadějí bylo, že pejsek byl opravdu malinký, a že když začnu s tréninkem zvykání si na samotu ihned bez dalšího odkládání, dopadne to dobře. Odborná slova, která tento problém nazývají “separační úzkostí”, potvrdila mé rozhodnutí. Doporučení znělo postupovat pomalými krůčky směrem k určité psí nezávislosti. Napadlo mne, jestli by pomohlo, když bych se třeba vyplížila ven, když pes spí. Jenže to nakonec nebylo ani proveditelné. Vedle psa můžu luxovat a ani to s ním nehne, ale když vezmu za kliku, okamžitě je vzhůru. Musela jsem se kvůli tomu vyvarovat odchodům na celý den do práce.
Nenechala jsem se obměkčit a začala jsem trénovat jako každý jiný cvik. Je potřeba se obrnit trpělivostí a věnovat tomu opravdu čas. Začala jsem umístěním pelíšku do jiné místnosti, než ve které přes den pobývám, a nácvikem povelu “místo”. Během dne jsem brala do rukou klíče a hrála si s nimi, aby si pes na jejich zachrastění navykl a nepojil si to s odchodem. I když mi to přišlo ze začátku kruté, mazlení připadalo už jen na ráno. Přes den jsem se snažila věnovat svým záležitostem (možná jsem totiž před tím udělala chybu v přílišné pozornosti věnované psovi) krom času vyhrazeného na hru či trénink. Začala jsem se zavírat do koupelny pokaždé, když jsem tam šla. Odcházela jsem věšet prádlo na pavlač a vždy za sebou zavřela dveře.
Po chvilce byl vidět určitý pokrok, ale nechtěla jsem se předčasně radovat. Psa jsem dále trénovala na povel “místo”. Pokračovala jsem tím, že jsem přivírala dveře. Poté jsem je již začala na krátkou dobu zavírat. Když pes škrábal nebo štěkal, zakousla jsem se do rtu, ale chvilku počkala, až pak jsem se vrátila. Netrestala jsem, ale také příliš nechválila. Začala jsem zase odbíhat do krámu. Při odchodu teď používáme větu “Hlídej. Jdu do práce a brzo se vrátím.” Ale víc se s chlupáčem neloučím, ani ho pak nevítám, tak jak bych si nejraději v srdci přála. Když ho slyším vít, nevracím se. Musela jsem se ale vrátit jednou, když vyskočil na okno a shodil kytky. Na příště jsem kytky přesunula.
Prý pomůže, když necháte psovi zapnuté rádio. Dostala jsem radu, ať spíš zkusím namluvit cédéčko. Nyní ho testujeme, jen se bojím, aby si na to pes nenavykl a co když nedej bože vypadnou pojistky? K tomu všemu jsem přidala dlouhé procházky s aporty, aby se pejsek unavil. Když nakrmený ulehne, zkontroluji, že má v místnosti nějaké oblíbené hračky pro všechny případy a v misce vodu, a vyrážím do krámu nebo s odpadky. Už se to zlepšilo, ale na pár hodin do práce si ještě netroufám. U mladších psů se stejně nedoporučuje odcházet na delší dobu, než jsou 4 hodiny.
Pomalu prodlužuji intervaly, kdy je pes už nejen v místnosti, ale i v bytě sám. Zatím ještě nevydrží na pelechu, ale věrně čeká pod oknem a vyhlíží. A navíc už vyje a štěká jen v polovině případů. Tak nám držte palce, ať to zmákneme a nebude potřeba odborníků či Bachových kapek :-).
A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s ponecháním chlupáčů samotných doma? Máte nějaké tipy a triky?
Psí výstavy a jejich průběh je pravděpodobně většině z nás známý. Na výstavu můžete ale i v případě, že vlastníte morče. Jak probíhají takové akce a co je jejich hlavním principem? Jak na výstavu své morče připravit a jaká se k tomu vážou omezení? O...
Thajské kočky jsou výjimečné nejen svým vzhledem, ale i povahou. Jsou komunikativní, společenské a se svým majitelem dokážou navázat pevný vztah plný bezmezné důvěry. Zároveň se však toto plemeno potýká s nejrůznějšími těžkostmi, které často pramení...
My lidé se o svá těla a o své zdraví staráme. Když nás bolí koleno, jdeme k ortopedovi, pokud nás dlouho bolí záda, pravděpodobně začneme uvažovat o fyzioterapii. Nutnost pravidelných prohlídek stoupá s mírou sportovní zátěže. Podobně je tomu u psů,...
Zimní období je často zatěžkávací zkouškou pro psí organismus. Chladnější počasí může oslabit imunitu, a psi tak mohou být nemocní nebo oslabení. I proto je v tomto období důležité dbát na příjem správných vitamínů a doplňků stravy, které pomohou...
Na psích výstavách se setkávají milovníci psů, aby předvedli své milované mazlíčky čistokrevných plemen. Podobné akce však nejsou pouhou přehlídkou krásy, jak by se mohlo zdát. Důležité jsou i z hlediska chovu a proto, aby se čistokrevní psi mohli...
Jedna z nejdůležitějších součástí Štědrého dne je večeře. Ta se pro většinu z nás skládá z rybí polévky, smaženého kapra nebo řízku a bramborového salátu. Úplně nejdůležitější ale je, že by se u stolu měli sejít všichni blízcí. To samozřejmě zahrnuje...
O Vánocích chceme dělat radost těm, které milujeme a kteří jsou našimi věrnými společníky po celý rok. To samozřejmě zahrnuje i naše chlupaté kamarády. Pokud máte doma kočičku a přemýšlíte, čím ji obdarovat na Vánoce, máme pro vás několik tipů, které...
Blíží se Vánoce, tedy čas, kdy kromě jiného přemýšlíme, čím potěšit své blízké. Kromě rodiny a přátel bychom neměli zapomínat ani na věrné společníky, kteří s námi během celého roku prožívali radosti i smutky. Řeč je samozřejmě o našich mazlíčcích a...
V tomto článku vám představíme další disciplínu sportu Dogfrisbee , tentokrát se zaměříme na Paralelní Time Trial. V něm hraje nejdůležitější roli čas, během nějž pes chytí letící disk. Jak tato disciplína probíhá, v čem je unikátní a kde se s ní...
Coronavirová pandemie zasáhla do života téměř všech lidí. Byla výrazně omezena možnost našeho cestování, najednou jsme začali trávit většinu svého času doma, v mnoha případech s našimi chlupatými parťáky. Pro ně to také byla změna. Najednou svého...
Než člověk přijme rozhodnutí pořídit si kotě, měl by si uvědomit, že si pořizuje parťáka na velmi dlouhou dobu. Kočky se běžně dožívají až 15 – 20 let. Budoucí chovatel proto musí vědět, že bude tuhle dlouhou dobu sdílet svůj svět s tvorem, který ho...
Dlouhý a spokojený život je snem většiny z nás a způsob, jak jej zajistit, se hledá po celá staletí. Nejnovější vědecké studie ale naznačují, že jej s největší pravděpodobností máme celou dobu před sebou. Jsou to totiž naši kočičí mazlíčci, kteří...