Od listopadu psi v Praze jenom na vodítku. Asi jste tuhle informaci taky zaznamenali. Co na ni říkáte? Ač jsem pejskař tělem i duší, tak musím říct, že v něčem tohle opatření chápu. Ne všichni obyvatelé Prahy psy zbožňují stejně tak jako já a ne každý je stejně nadšený jako já, když mu úplně cizí pes skáče po nohách. Na druhou stranu chápu rozhořčení majitelů vychovaných psů, kteří tvrdí, že tímhle opatřením doplácí na ty, jejichž mazlíčci jsou nevychovaní a kazí nám ostatním pověst.
O účinnosti zákazu nicméně už teď někteří odborníci pochybují. Podle mnohých je totiž mnohem důležitější než vodítko správný výcvik psa. Třeba takový nevychovaný pes na dlouhém nebo na flexi vodítku může podle mě napáchat úplně stejnou škodu, jako kdyby byl na volno. Je ale pravda, že nějaké zákonné opatření regulující pohyb psů po městě Praha mít musí. Ve většině velkých měst v České republice už podobné vyhlášky jsou. V Praze se o ní jednalo kolem roku 2000, pak ale tohle téma nějak zapadlo a jaksi se na něj pozapomnělo. Až do teď.
Momentálně vypadá situace ohledně psího nařízení tak, že rada města souhlasila se záměrem vydat novou vyhlášku omezující volný pohyb psů po hlavním městě. Pokud nenastane nějaký nečekaný problém, měli by teď v říjnu vyhlášku zpracovat úředníci a následně ji musí schválit zastupitelstvo. Platit by měla začít 15. listopadu. Psi by se následně nesměli pohybovat po hlavním městě na volno s výjimkou k tomu určených ploch. O tom kde a jak velké tyto plochy budou, rozhodují jednotlivé městské části.
Úplně chápu obavy některých pejskařů, že pokud v blízkosti jejich bydliště takové místo nebude, tak bude jejich pes odsouzen výhradně na vodítko. I mě samotné se asi nebude líbit, když místo abych pejska vypustila na volno v nejbližším parku, budu muset každou procházku protáhnout třeba o půl hodiny, abych došla na vyhrazené místo pro volný pohyb psů. Jako zkušení majitelé psů mi asi potvrdíte, že pes se každý den bez vodítka prostě proběhnout musí, protože jinak je takzvaně nevylítaný a přebytečnou energii nemá jak vybít.
Městské části se s výzvou navrhnout zóny pro volný pohyb psů vypořádaly různě. Zatímco třeba Praha 4 navrhla 51 míst, Praha 5 nenavrhla žádné. S návrhem totiž její radnice nesouhlasí a chce navrhnout magistrátu, aby vyhlášku neschvaloval. S vyhláškou nesouhlasí taky Praha 6, která navrhuje opačný postup. Místo seznamu míst, kde se psi mohou pohybovat na volno, by podle ní měl magistrát vytvořit seznam míst, kam psi nesmí.
Jak to celé dopadne a kde přesně bude možné pejsky venčit v Praze na volno, se tedy asi dozvíme až po definitivním uvedení tohoto nařízení v platnost. Jisté ale je, že vyhláška zatím neobsahuje podmínku, aby pes kromě toho, že je na vodítku, musel mít ještě náhubek. Nevím, jak ten váš, ale ten můj vodítko zvládá úplně v pohodě, košík ale naprosto nesnáší. Takže z mého pohledu – pokud se vytvoří dostatek “venčících“ míst, tak to snad s psí vyhláškou nebude tak horké jako se může zdát. Co si myslíte vy?
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.