Od listopadu psi v Praze jenom na vodítku. Asi jste tuhle informaci taky zaznamenali. Co na ni říkáte? Ač jsem pejskař tělem i duší, tak musím říct, že v něčem tohle opatření chápu. Ne všichni obyvatelé Prahy psy zbožňují stejně tak jako já a ne každý je stejně nadšený jako já, když mu úplně cizí pes skáče po nohách. Na druhou stranu chápu rozhořčení majitelů vychovaných psů, kteří tvrdí, že tímhle opatřením doplácí na ty, jejichž mazlíčci jsou nevychovaní a kazí nám ostatním pověst.
O účinnosti zákazu nicméně už teď někteří odborníci pochybují. Podle mnohých je totiž mnohem důležitější než vodítko správný výcvik psa. Třeba takový nevychovaný pes na dlouhém nebo na flexi vodítku může podle mě napáchat úplně stejnou škodu, jako kdyby byl na volno. Je ale pravda, že nějaké zákonné opatření regulující pohyb psů po městě Praha mít musí. Ve většině velkých měst v České republice už podobné vyhlášky jsou. V Praze se o ní jednalo kolem roku 2000, pak ale tohle téma nějak zapadlo a jaksi se na něj pozapomnělo. Až do teď.
Momentálně vypadá situace ohledně psího nařízení tak, že rada města souhlasila se záměrem vydat novou vyhlášku omezující volný pohyb psů po hlavním městě. Pokud nenastane nějaký nečekaný problém, měli by teď v říjnu vyhlášku zpracovat úředníci a následně ji musí schválit zastupitelstvo. Platit by měla začít 15. listopadu. Psi by se následně nesměli pohybovat po hlavním městě na volno s výjimkou k tomu určených ploch. O tom kde a jak velké tyto plochy budou, rozhodují jednotlivé městské části.
Úplně chápu obavy některých pejskařů, že pokud v blízkosti jejich bydliště takové místo nebude, tak bude jejich pes odsouzen výhradně na vodítko. I mě samotné se asi nebude líbit, když místo abych pejska vypustila na volno v nejbližším parku, budu muset každou procházku protáhnout třeba o půl hodiny, abych došla na vyhrazené místo pro volný pohyb psů. Jako zkušení majitelé psů mi asi potvrdíte, že pes se každý den bez vodítka prostě proběhnout musí, protože jinak je takzvaně nevylítaný a přebytečnou energii nemá jak vybít.
Městské části se s výzvou navrhnout zóny pro volný pohyb psů vypořádaly různě. Zatímco třeba Praha 4 navrhla 51 míst, Praha 5 nenavrhla žádné. S návrhem totiž její radnice nesouhlasí a chce navrhnout magistrátu, aby vyhlášku neschvaloval. S vyhláškou nesouhlasí taky Praha 6, která navrhuje opačný postup. Místo seznamu míst, kde se psi mohou pohybovat na volno, by podle ní měl magistrát vytvořit seznam míst, kam psi nesmí.
Jak to celé dopadne a kde přesně bude možné pejsky venčit v Praze na volno, se tedy asi dozvíme až po definitivním uvedení tohoto nařízení v platnost. Jisté ale je, že vyhláška zatím neobsahuje podmínku, aby pes kromě toho, že je na vodítku, musel mít ještě náhubek. Nevím, jak ten váš, ale ten můj vodítko zvládá úplně v pohodě, košík ale naprosto nesnáší. Takže z mého pohledu – pokud se vytvoří dostatek “venčících“ míst, tak to snad s psí vyhláškou nebude tak horké jako se může zdát. Co si myslíte vy?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.