O tom, že kočky jsou hravá stvoření, není pochyb. Naši kočičáci jsou toho živým důkazem. A jaké hry a hračky jsou jejich nejoblíbenější?
Naše kočky například milují “lovit” myšky, závodit ve škrabání nebo třeba jen pobíhat po bytě sem a tam a při tom vyšplhat, kam to jde. Nedávno jsem je hlídala a znovu si tak připomněla, jak energičtí dokážou být. Když po divokém dovádění ulehly na gauč vedle mě k chvilkové relaxaci, napadlo mě se mrknout, jaké různé hry se dají pro kočky připravit.
A rovnou s tím jsem mrkla i na nějaké ty kočičí hračky, abych načerpala inspiraci nejen na blížící se Vánoce (a to i když si to nerada připouštím, že už je to za chvíli zase tady :-)). Nějakou zajímavou novinkou v podobě hračky totiž naše kočky totiž nikdy neurazíte. Celkově se nabídka kočičího sortimentu dá rozdělit na:
klasické tunely a další “probíhadla” - nezapomínejme, že kočky jsou průzkumníci, takže čím rafinovanější, tím lepší;
myšky, míčky, catnipy a vše, co stimuluje lovecké instinkty;
škrabadla a sisalové hračky, která plní především praktickou funkci nejen ventilu emocí, ale především protahování drápkového aparátu;
interaktivní a smyslové, které mají rozvíjet kočičí schopnosti, dovednosti, ale také smysly.
Zaujaly mě ty interaktivní, kdy je potřeba, aby kočka nejdříve něco udělala, než ji hračka “odmění” třeba pamlskem nebo blikajícím či zvuky vydávajícím balónkem. Často se jedná o automatické hračky, jako jsou různé krmící labyrinty, desky či válečky nebo také koulodráhy či lasery. Kdo má rád klasiku, tak najde i dřevěné boxy s míčky, které fungují na stejném principu “lovu” míčku skrze škvíry.
Novinkou pro mě byl objev baldriánu neboli kozlíku lékařského, který lze najít v případě některých hraček. Tato bylinka, někdy také označovaná jako kočičí křen, má uklidňující a uvolňující účinky. Kočkám prý velmi voní, a proto se používá při výrobě různých hraček. Pořídit se dá i ve formě kapek či pytlíku sušených bylinek. U nás by pytlíček dlouho nevydržel a tak se spíše v lékárně poptám po těch kapkách.
A teď zpátky ke kočičím hrátkám. Víte, co to znamená syndrom kognitivní dysfunkce? Já to donedávna nevěděla. Laicky řečeno se jedná o demenci, takového psího nebo kočičího “Alzheimera”. U zvířat stejně jako u lidí patří mezi preventivní kroky učení se novým věcem a fyzická aktivita, tedy hra:-)
Náš kocour rád pobývá v koupelně, a tak mě například zaujala tato: dejte pingpongový míček do vany či lavoru s trochou vody a pozorujte, jak bude kočka tlapkou “určovat směr plavby” a při tom sledovat vlnění vody (mimochodem na suchu je to taky velká zábava:-) Když máte doma kočičího divocha, dávejte raději pozor, aby kočka při lovu míčku ve vaně neuklouzla a neporanila se.
A pokud už doma máte zmiňovaný baldrián, můžete jím pokapat starou ponožku či jinou látku a tu někam ukrýt. Kočka si pak bude hrát na stopaře. Stejně tak můžete schovávat i různé pamlsky. A pokud byste měli delší chvilku, můžete si ze staré krabice či plastové nádoby a provázku vyrobit svůj domácí kočičí labyrint či box. Stačí vystříhat pár otvorů a dovnitř umístit pamlsky nebo hračky. Kočka si s tím může hrát na zemi, ale může to mít i zavěšené ze stropu. A o zábavu máte oba postaráno!
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.