Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád, které bývají ztělesněné alfa samcem, jeho pánem.
Podáváním jídla si tak udržujeme výsadní postavení pána, ale prohlubujeme i náš společný vztah. Jak to ale vše souvisí s jídlem?
Zdánlivě nesouvisející souvisí více, než se zdá. S pořízením nového člena rodiny jsem se opět ponořila do nejnovějších trendů výchovy a výživy nejen štěňat. Chci pro malého chlupáče jen to nejlepší, a tak jsem se rozhodla prozkoumat “výživový” terén, jestli mi něco nového neuniklo. Zjistila jsem, že základní principy krmení psů se za poslední roky příliš nezměnily.
Nechtěla jsem ale situaci podcenit. Za ty roky soužití se psy jsem již vypozorovala, že celý krmící rituál je pro formování vzájemného vztahu pán - pes velmi důležitý. Pro psy, které pracovně nazývám “věčný hlad”, jako byl náš předchozí čtyřnohý parťák, je totiž jídlo více než posvátné a vlastně jakýsi psí smysl života. Vždyť i pomocí pamlsků skrytých za povely je “ovládáme”.
To, co nesvědčí nejen vzájemnému soužití, ale ani samotnému psovi, je určitě to, když je to pes, kdo určuje, kdy a co bude jíst. Použiji vtipný příměr od Martina Kváše, výživového odborníka Britu, který jsem četla v jednom z článků: “Rozhodně by nemělo docházet k situaci, že se pejsek upřeně zadívá na zmrzku a páník se s ním hned dělí o svoje sousto. To je základní výchovná chyba.”
Já vždy rituál krmení uvozuji povelem “jídlo”, pak počkám, až se psi v klidu posadí na obvyklé místo, kde dostávají své misky, a až na povel “můžeš” se pustí do toho, co jim servíruji. Žebrání u stolu je u nás přísně zakázáno a pamlsky se snažíme dávat jako odměnu za něco, nejčastěji poslechnutí nějakého povelu. Martin Kváš mne však poučil, že psovi můžeme dát pamlsek “jen tak”, ale v tom případě by měl být naučen na povel “můžeš” a umět ho rozlišit od “moje”.
Někomu by to mohlo přijít přísné - proč takového povyku. Často můžeme slýchat, že když psovi tolik chutná, tak mu to určitě neuškodí. Ale je to právě naopak a i některé doma se povalující laskominy pro lidi pro něj mohou být jedovaté (více v článku “Co dělat při podezření na otravu psa?”). I když to někomu může připadat nemilosrdné, kvalitní granule dávají psům a jejich tělům přesně to, co potřebují, i když to není zrovna nejpestřejší jídelníček.
Je tu však ještě jeden důvod, proč se se psem nedělit o lidské pochutiny. Nejen naši chlupáči mi neustále připomínají, jak jsou psi celoživotně učenliví a přizpůsobiví. Stačí chvilka strávená u někoho na hlídání, kde se podává šunčička a salámek, a pes pak může doma odmítat granule, které do té doby baštil bez problému. To se stalo jedné mojí známé, která se nakonec musela radit s veterinářem, jak celou zapeklitou situaci vyřešit.
A co vy? Jste přísní páníčkové nebo vám to občas “ujede”? Jestli máte nějakou vychytávku, jak těm mlsným očkám uniknout, sem s ní!
V dnešní hektické době spousta lidí od pořízení psa ustupuje kvůli finanční i časové náročnosti péče o něj. Jiní si ho nemohou pořídit třeba ze zdravotních důvodů. Přesto už ale mají možnost nějaký ten čas se psem strávit, právě díky půjčovnám psů. U...
Zajímalo vás někdy, jak to, že psi se mohou “bosky” brodit sněhem nebo běhat po náledí a tlapky jim neomrznou? Víme proč!
Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Patří rýže jako obilovina do psího jídelníčku? Jde jen o pouhé plnidlo, nebo cenný zdroj živin?
Studie prokázala, že psi s námi sdílí určitý jazykový talent, který byl do té doby přisuzován jen nám lidem. Jejich rozeznávací schopnost lidské řeči je mnohem obsáhlejší, než jsme si doposud mysleli.
Na internetu najdete tvrzení, že kukuřice je jen levnou výplní krmiv nebo že do psí misky nepatří vůbec. V některých kvalitních krmivech ji ale najdete. Jak to s ní tedy ve skutečnosti je?
Silvestr je pro většinu psů i koček více či méně stresujícím svátkem. Všude plno hluku a záblesků, které je děsí. Jak jim přežití téhle noci alespoň trochu ulehčit?
Psí sportovci potřebují zvláštní péči ať už jde o výživu, podporu regenerace, nebo pohybový režim. Jaká základní fakta byste měli znát a řídit se jimi, pokud doma psa sportovce máte?
Vánoce jsou časem lásky, rodiny a v neposlední řadě i štědrosti a dobrých skutků. Ne každý je ale může prožít v teple domova, platí to i o našich čtyřnohých společnících. Jak jim v tomto čase můžeme pomoci a třeba si i sami zpestřit čas?
Psy bereme jako členy rodiny a je pochopitelné, že je nechceme vynechat ani z tradice štědrovečerní večeře. Dělit se s nimi o naše jídlo bychom ale neměli, co jim tedy připravit?
Zdobení stromečku a balení dárků je mnohdy za přítomnosti kočky horší jak s dětmi. Všude samé kočičí pokušení - blikátka, rolničky, jmelí, stuhy a balící papír. Jak na to, abyste Vánoce přežili všichni bez újmy?
Ekologie je jedním z hlavních témat dnešní doby a spousta pejskařů řeší, jak ji aplikovat i na své parťáky. V péči o psa ještě sice tolik možností nemáme, ovšem starat se o něj šetrněji k planetě i tak jde.
