Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Přišlo to z nenadání. Na facebookové stránce jednoho útulku na mě vykoukla dvě krásná očička, která hledala nový domov. Ten původní byl bohužel nevyhovující. A tak jsme za pár dní s přítelem vyrazili a ještě ten samý den neplánovaně rozšířili naší psí smečku o dalšího parťáka.
Se psy žiji už od svých čtyř let a zažila jsem s nimi již všechno možné. Od radostných chvil a společného dovádění doma, venku, na suchu i ve vodě, až po úrazy, nemoci, stárnutí a jejich odchod. Člověk pak má tendence se považovat za znalce psích duší, když prožil tolik let obklopený těmito zvířaty. Musím ale přiznat, že jsem byla během našich prvních společných dní až zaskočena, o kolik snazší je péče o dospělého psa.
Jakmile padlo rozhodnutí, že si štěně z útulku vezmeme, samozřejmě jsem hned zahájila přípravu. Všechny naše zvířata máme již odrostlá a je to už pěkně dlouho, co byla mláďata. A nebo to bylo v době, kdy hlavní odpovědnost měli ještě moji rodiče. I proto jsem znervózněla, jestli péči o štěně zvládneme. Bylo potřeba pořídit nejen vhodné krmení určené pro štěňata a další potřeby jako obojek a vodítko, ale i uzpůsobit byt tak, aby se zvíře nemohlo zranit. Měla jsem totiž takové tušení, že to bude pěkný průzkumník. A taky že ano :-).
Ukázalo se, že kdyby se psi mohli věnovat IT, tak by byl náš nový chlupáč jistě přeborník. Všechna elektronika od mobilu, přes notebook, až po stojací lampy, se stala ihned středem zájmu. Museli jsme poschovávat všechny kabely, ale zabezpečit raději i zásuvky, neboť i ty se ukázaly jako velké lákadlo. Je pravda, že mě to donutilo udělat pořádný letní úklid. Spoustu míst jsem díky tomu zprůchodnila a štěněti tak poskytla prostor k dalšímu průzkumu.
Vedle kabelů se jako další skvělý předmět zkoumání stala i naše těla. Konkrétně naše končetiny. Je důležité si uvědomit, že štěně poznává svět pomocí kousání a okusování všeho možného. A neboť jsem přesvědčena, že kontakt se zvířetem je nejen kvůli budoucí manipulaci, ale i upevňování vztahu velmi důležitý, přistoupili jsme na tuto trochu bolestivou hru dobrovolně. Je ale dobré si již na začátku stanovit pravidla a ta pak dodržovat. Základem je důslednost, ale i trpělivost a pozitivní motivace. Ale o tom podrobněji v některém z dalších článků.
Další věcí, kterou jsem musela řešit jako jednu z prvních, jsou základní hygienické návyky. Ty je potřeba začít budovat ihned od příchodu do nového domova. Většina štěňátek má základ od feny, která je očisťuje olizováním. Jsou tedy přirozeně vedena k čistotě. My žijeme v bytě v činžovním domě a ačkoli je byt prostorný, nemá vlastní přístup do zahrady. Navíc dokud pejsek není chráněný očkováním, měl by se držet dál od veřejných parků a venčících míst, kam chodí psi, které dobře neznáte. Štěňata jsme vždycky učili chodit na ručník či jinou dobře sající látku, jako jsou například dětské látkové pleny. Dnes se již prodávají i speciální jednorázové psí pleny či štěněčí podložky pro čůrání.
Na závěr bych se ještě chtěla krátce vrátit k výživě štěněte, neboť se jedná o jednu z nejdůležitějších věcí pro budoucí zdravý vývoj zvířete. Proces odebrání od feny a ostatních sourozenců bývá pro štěňata více či méně traumatizující. Je důležité jim tyto okamžiky co nejvíce zpříjemnit a netlačit tak na další změny. Například, co se přechodu na jiné granule týče. My jsme tedy od dočasné pečovatelky krom plyšového lvíčka, který našemu novému čtyřnohému kamarádovi má připomínat známé pachy a pomoct tak vytvářet bezpečné prostředí, dostali i zásobu krmení, kterým byla štěňata v péči krmena.
Samozřejmě, že každý chce pro svého psa to nejlepší a tak i my plánujeme časem přejít na jiný, námi ozkoušený typ krmiva. Nicméně je do začátku moc důležité držet takzvanou výživovou linku. A to ideálně po dobu pár týdnu a až pak začít postupným mixováním obou krmiv s přechodem na nové granulky. U nás se to celé ještě zkomplikovalo tím, že kvůli nevhodným podmínkám, ve kterých se štěně původně narodilo, onemocnělo a veterinář nám nařídil dietní stravu. Po prvním týdnu se ale zdá, že boj s parazity společně vyhráváme a začínáme tak štěně znovu zvykat na suché krmivo, které ještě pár následujících dní budeme mixovat s dietní rýží s mrkví a kuřecím, než úplně přejdeme.
Nebylo to snadné rozhodnutí, je to přeci jen velká odpovědnost. Navíc, minimálně v začátku zabere péče o štěně hodně času. Jedná se skoro o celodenní práci. A to nejen kvůli krmení, které by mělo být rozděleno ideálně do 4 dávek v pravidelných intervalech denně. Ale také kvůli udržování čistého prostředí, když si pejsek ještě odskočí, kam nemá. Je sice dobré psa učit být sám od útlého věku. V prvním týdnu je ale důležité mu poskytnout pocit důvěry a bezpečí nejen vaši přítomností, ale i pozorností. Naštěstí mi to umožňuje letní dovolená a řeknu vám, stojí to za to!
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.