Šanta kočičí: Proč z ní kočky šílí?
Zatímco pro lidi je šanta kočičí léčivou bylinou, na kočky má účinky jiné a mnohem silnější. Víte, proč tato nenáročná trvalka působí na kočky tak opojně?
Také chováte kočku a stále přemýšlíte, jak jí přilepšit? Na první pohled se kočky zdají jako lenivá stvoření, jejichž nejoblíbenější aktivitou je vyhřívání se na slunci. Rovněž se o nich říká, že jsou to samorosti. I kočka však touží po zábavě i naší pozornosti.
Určitě už vám také někdo někdy položil otázku, jestli jste psí nebo kočičí člověk. Není snadné jednoznačně odpovědět. Když bych si musela vybrat já, asi bych řekla, že jsem spíše pejskař. Neznamená to ale, že se našim kočičkám nedostává lásky a péče ve stejné míře jako našemu chlupáčovi a ostatnímu zvířectvu chovanému v naší rodině. A to je důležité!
Nedávno mne totiž zaujal jeden článek, který popisoval, že i kočky mohou zažívat nudu. Nedostatek podnětů či interakce s chovatelem pak mohou vyústit až v depresi zvířete. Ta se může projevovat velmi nenápadně jako např. schováváním se kočky na odlehlých místech. My tak můžeme žít v přesvědčení, že zvíře je právě oním samorostem, který vyhledává klid na odpočinek.
Projevy kočičí sklíčenosti však mohou být naopak i velmi demonstrativní jako např. močení vedle záchodku, hlasité až agresivní mňoukání, škrábání všeho možného, špatná péče o srst, drbání se apod. Není tak snadné rozpoznat, kdy se jedná o přirozenou a zdravou kočičí aktivitu a kdy zvíře prožívá stav deprese. Stres se kupříkladu může projevit (podobně jako u člověka) i postupnou obezitou.
Je pravděpodobné, že špatnými náladami budou častěji trpět kočky chované v bytě. Přeci jen venkovní kočky (s pravidelným či trvalým přístupem ven) mají nejen mnohem pestřejší nabídku vzruchů, ale také dostatek pohybu. A i my, když nás obšťastní svojí přítomností, se jim možná věnujeme o trochu intenzivněji, než když by s námi byly po celý den. I kočky tak potřebují náš zájem, a to nehledě na jejich silný individualismus. Jak na to? Někdy stačí i maličkost.
Je dobré začít u toho, co vlastně kočky vystihuje, respektive jaká je jejich přirozenost. Kočky jsou známí peciválové. Vedle toho jsou ale také průzkumníci, pozorovatelé a lovci. Zpestřením tak může být cokoli, co zvíře může zkoumat. Prolézadla jsou sázkou na jistotu. U nás vždy také dobře fungovaly krabice a o Vánocích balicí papír z dárečků, které dáváme na podlahu na jednu hromadu. Naši kočičáci se do obojího rádi schovávají, pak z ničeho nic vystřelí, pak se vrátí a vše očichávají!
Kočky rovněž milují pozorovat ruch kolem sebe, jsou totiž velmi zvědavé. Někteří moji přátelé chovatelé říkají, že jejich kočky pravidelně chodí sledovat akvárium s rybičkami (nutno dodat, že dobře zabezpečené, aby se z něj nestal kočičí bufet). Je to takové kočičí kino. Důležité je, aby kočky měly přístup k oknu. Z okenních parapetů mohou pozorovat nejen ptáky, ale také venkovní šum. Zde jen doporučuji, obzvlášť pokud bydlíte ve vyšším poschodí a rádi větráte, pořídit si sítě do oken, aby kočička nemohla ze samé zvědavosti vypadnout ven.
V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že lovecké instinkty koček nejsou potlačeny ani u těch bytových, a jak průzkum, tak i pozorování k lovu vlastně směřují. Nechte vaší kočku ulovit si jídlo. Můžete tak například schovat pár granulí či kousek něčeho dobrého po bytě a navést kočku, aby si to s pomocí čichu našla. Zároveň je to pro zvíře hra. A kočky milují hry a hračky, například plyšové myšičky.:-).
Věnujte vaší kočce alespoň deset minut denně a pohrajte si s ní - můžete například rukou vytvářet stíny či laserem barevný paprsek, který bude po podlaze lovit - a ona se vám pak odmění milým pomazlením. Posílí to váš vzájemný vztah. Možná byste se divili, ale kočky se dají i skvěle trénovat. Sice ne na stejné úrovni jako psi, ale pár základních povelů jsou si schopny osvojit. A pokud máte čas navíc, vezměte vaši kočku na procházku :-).
A jak to máte s vašimi kočičími mazlíčky vy? Jaké zpestření mají nejraději?
Zatímco pro lidi je šanta kočičí léčivou bylinou, na kočky má účinky jiné a mnohem silnější. Víte, proč tato nenáročná trvalka působí na kočky tak opojně?
Leden je měsícem předsevzetí. V této době se někteří začínají, jiní možná už ty své vzdali. Pokud jste si nějaký cíl pro nový rok předsevzali, mysleli jste na své mazlíky?
To, že na nás mají mazlíci blahodárný účinek, je všeobecně známo. Ukazuje se ale, že domácí zvířátko může mít pozitivní vliv i při duševních onemocněních. Alespoň to tvrdí ti, co jimi trpí.
U tohoto plemene, sestry kočky siamské, se snoubí šarm a elegance zevnějšku s přítulnou, extrovertní a hravou povahou.
Brabantíci jsou oblíbení jak ve světě, tak u nás. Krom malého vzrůstu na tom má zásluhu i jejich přátelská a jemná povaha a fakt, že jsou stále dobře naladěni.
Při oslavách nového roku se každoročně ztratí stovky psů. V některých případech jde o nedbalost páníčků, jindy o nešťastnou náhodu. Pojďme se podívat, jak co nejvíce eliminovat toto riziko a jak mazlíkům tento náročný svátek ulehčit.
Tajný život mazlíčků - tak by se dalo nazvat to, co se děje, ve chvíli, kdy za námi zaklapnou domovní dveře. Zajímá vás také, co se odehrává potom? Nabízí se samozřejmá odpověď: Spí. Je tomu ale skutečně tak?
Většina z nás mazlíky považuje za členy rodiny, a tak je pochopitelné, že na ně nechceme zapomínat ani při štědrovečerní hostině. Zapomínat bychom přitom ale neměli hlavně na jejich zdraví a místo dělení se o svoji večeři jim připravit vlastní, kterou...
Všichni psi a kočky potřebují domov. Kdy jindy si to připomenout než nyní. V posledních týdnech navíc internetem kolují fotografie ze sicilské pobočky nábytkářského obchodu IKEA, která uvnitř nechává přespávat opuštěné psí chlupáče. Někteří už prý...
Máte už nakoupené dárky pro celou rodinu, dokonce i pro vaše přátele a kolegy? Nezapomeňte také na vaše domácí mazlíčky. Proč je právě o Vánocích neodměnit něčím speciálním. Jaké jsou nejvhodnější dárky pro malé hlodavce?
Vánoce by měly být především svátky klidu, tak si je zbytečně nezničme psími či kočičími trávicími problémy nebo dokonce návštěvou veterináře. Na co všechno si tedy dát pozor?
Na sociálních sítích není dne, kdy bych si nevšimla sdílení nějakého ztraceného pejska. Někdy jde o zanedbání jeho bezpečnosti, jindy o špatnou náhodu. Proto by měl být mikročip samozřejmostí. Ten ale samotný k nalezení ztracence nestačí.