Výchova štěněte: jaké by měly být vaše první kroky?
Rozrostla se vaše domácnost o huňatého člena rodiny? Gratulujeme, čekají vás dny plné radosti, spousty nových zážitků a dobrodružství! Aby se z vašeho roztomilého štěňátka nestala chodící spoušť, je potřeba velmi brzy začít také s výchovou. Vyzbrojte se proto trpělivostí a můžete se pustit do nácviku prvních povelů!
První kroky
Jakmile si přivezete štěňátko domů, je ho poptřeba seznámit s novým domovem, ukázat mu místo na spaní a odpočinek a seznámit ho se všemi členy domácnosti. Jedním z prvních kroků které by se ve výchově neměly zanedbat, je postupně osvojování a povzbuzování hygienických návyků, které by mělo v základu mít už od chovatele. Ze začátku je proto potřeba být ve venčení opravdu důslední a štěně brát několikrát za den ven a nezapomínat ani na noční venčení. Po každém vyvenčení je štěňátko potřeba pořádně pochválit a odměnit pamlskem.
Štěňátko byste měli postupně učit také trávit čas osamotě. Zabráníte tak stresu a nešťastnému štěkání v době vaší nepřítomnosti. Malé štěně pravděpodobně ještě nikdy nebylo úplně samo a je proto potřeba počítat s tím, že na začátku nejspíš nezvládne být doma samo celý pracovní den. Na samotu by si mělo proto zvykat postupně. Ukazujte mu bezpečné místo, kde má odpočívat a nejprve štěně nechávejte samotné jen na pár minut a po návratu ho odměňte pamlskem. Postupně tento interval prodlužujte. Štěně rychle pochopí, že se vždy vrátíte a nebude v době vaší nepřítomnosti nervózní.
Ve výchově malých štěňat jsou důležitá pravidla důslednost a pravidelný režim, ale také pocit jistoty a porozumění. Součástí výchovy je také hned od začátku naučit štěně na pravidelný režim v krmení. Ukazujte štěněti, že jste jeho parťák, na kterého se může vždy spolehnout.
Ukažte pejskovi, co smí a co ne
S výchovou byste měli začínat postupně a není dobré klást na malé štěně příliš velké nároky. Než začnete s výcvikem, je potřeba pejska naučit poslouchat, nastavit mu jasné hranice – tedy kde má pelíšek, ukázat mu, co smí a co ne (například, že nesmí skákat do postele, kousat nábytek nebo loudit u stolu). Na začátku je důležité psa naučit také na venčení a naučit ho být o samotě.
Připravte se na to, že ze začátku bude potřeba opravdu pořádná dávka trpělivosti. Malá štěňátka ještě nic neznají a nevědí, co smí a co ne. Proto budou zkoušet vše, co svět nabízí! Není proto dobré štěně trestat za prohřešky a jen mu vše zakazovat. Naopak! Ukažte mu, co je správně – například, pokud nechcete, aby pes skákal do postele, dejte mu najevo, že nesmí, a potom mu ukažte jeho pelíšek, kam si může lehnout. Za dobré chování naopak pejska odměňujte a pořádně ho chvalte!
První povely by neměly být komplikované
Prvními kroky ve výcviku by měly být zaměřeny na vzájemný bonding. Budování vzájemného vztahu založeného na důvěře a porozumění je důležité mimo jiné i pro následné zvládnutí základní poslušnosti. Nejprve je potřeba získat pozornost a naučit štěně reagovat na jméno a naučit ho správně reagovat na přivolání.
Součástí výchovy štěněte by postupně mělo být také učení základních povelů. Ty by ale neměly být složité – nejprve je vhodné přidávat jednoduché povely, jako je „sedni”, „nesmíš” nebo „místo”. Přidávat můžete také různé triky, které jsou přiměřené fyziologickému vývoji štěněte a budou ho bavit. Nácvikem povelů a triků postupně budujeme mentální i fyzické skills štěněte. Nácvik povelů by měl být spojen s pozitivní motivací a pořádnou odměnou, například v podobě pamlsků a pořádné pochvaly.
V průběhu výchovy nesmíte zapomínat ani na dostatek odpočinku a prostoru pro hru, aby mělo vaše štěňátko možnost všechny nové zážitky vstřebat a nachystat se na další. Zbytečně ho nepřetěžujte, přílišné nároky mohou mít opačný výsledek.
Socializace = alfa a omega výcviku
Kromě zvládnuté poslušnosti by se nemělo zapomínat na postupnou socializaci psa. Díky socializaci se pejsek naučí přiměřeně reagovat na různé situace, které ho v životě potkají.
Štěně by mělo být v ideálním případě dobře socializované už od chovatele, projít tzv. rannou socializací, kdy si zvyká na lidskou přítomnost, hraje si se sourozenci, chápe a rozumí hiearchickému nastavení a především si osvojuje principy chování své matky. I proto je důležité si velmi pečlivě vybrat chovatele, od kterého si štěně pořídíte. Správně socializované štěňátko od chovatele by už mělo být zvyklé na řadu podnětů, ať už se jedná o dospělé, děti různého věku, doteky lidí, zvuky, povrchy, jiné psy nebo manipulaci se štěnětem.
V socializaci je důležité pokračovat i potom, co si štěňátko přinesete domů, a to až do dospělého věku. Proto je ho potřeba seznamovat s jeho okolím, s lidmi, se psy, rušným prostředím nebo vnitřními prostory. Obecně platí, že bychom ho měli brát s sebou téměř všude, kde je to možné. Základem je dopřát štěněti dostatek odpočinku, aby bylo schopné informace postupně zpracovávat a na vše si zvykat.
Čeho se při výchově psa naopak vyvarovat:
Na štěně příliš netlačte, neklaďte na něj (ani na sebe) příliš velké nároky. Proces učení chvíli trvá, proto je nepravděpodobné, že vše pochopí na první pokus. Najděte takovou cestu, aby štěně učení bavilo, a nakonec vaše povely plnil s radostí.
Štěně nepřetěžujte ani fyzicky, ani psychicky. Výchovu a výcvik je vhodné provádět vždy jen pár minut. Zátěž můžete přidávat postupně, až bude pejsek starší.
Štěňátko postupně učte takové návyky, které by si mělo odnést i do dospělosti.
Znáte Kitten Lady? Je to americký záchranný a advokátní projekt zaměřený na změnu světa pro ty nejmenší kotěcí sirotky. Vlastně jde o mladou blondýnku zachraňující denní koťátka a vedoucí osvětový program po celých Spojených státech amerických.
Křečci, morčata i osmáci už vás nudí, nebo na ně prostě nemáte dostatek času? Rádi byste nějakého neokoukaného mazlíčka, kterého doma nemá každý druhý? Třeba pro vás bude to pravé ježek bělobřichý. Je to samotář aktivní převážně v noci.
Léto ještě zdaleka nekončí a vy můžete využít poslední teplé víkendy k výletu pod stan. Ne všichni pejsci ovšem kempování dobře snášejí. Na co byste se měli připravit a na co se můžete těšit, když vyrazíte se psem pod stan?
Ernesta Hemingwaye jistě znáte jako držitele Pulitzerovy ceny, Nobelovy ceny za literaturu a jako autora světoznámých románů Stařec a moře nebo Komu zvoní hrana. Znáte ho ale i jako milovníka a obdivovatele koček?
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...