Pes z útulku: na co si dát pozor a na co se připravit
Pokud přemýšlíte o tom, že byste si domů rádi přinesli nového čtyřnohého člena rodiny, možná vás napadla adopce jako jedna z možností. V českých útulcích je spousta pejsků, kteří touží po teple domova a jeden z nich je možná opravdu pro vás ten pravý! Adopce pejska ale nemusí být vždy jednoduchá a péče o pejsky z útulku má někdy řadu úskalí. Je proto potřeba dopředu zvážit vaše možnosti, aby adopce dopadla dobře pro vás i pejska.
Pokud vám nezáleží na tom, aby měl váš nový parťákprůkaz původu, adopce je pro vás nejlepší cesta! V článku vám poradíme, jak se na adopci připravit. Zvažte své možnosti: časové i finanční
Než se rozhodnete, že si pořídíte psa, je vždy potřeba zvážit vaše možnosti a životní styl. To platí u psa s papíry i útulkáře. Pokud trávíte celé dny v práci nebo na cestách a na svého nového parťáka budete mít minimum času, raději si ho nepořizujte. Pejsek vám přinese spoustu radosti, ale je to také velká zodpovědnost. Pořizujete si parťáka, který na vás a vaší přítomnosti bude 100% závislý a vyžaduje opravdu hodně času a péče. A u psů z útulku to někdy platí dvojnásob! Hlavně začátky mohou být pro vás oba náročné, než si pes zvykne na nový domov. Dále je potřeba počítat s tím, že pejsek za sebou může mít nějaký traumatický zážitek, může být týraný nebo není vůbec socializovaný. V takovém případě bude pes vyžadovat opravdu zvláštní péči a spoustu pozornosti.
Kromě časových možností byste neměli zapomínat ani na peníze. Přestože je pořizovací cena psa z útulku výrazně nižší než cena psa s průkazem původu, je potřeba počítat také s dalšími náklady na kvalitníkrmivo, pravidelné návštěvy veterináře nebo náklady spojené s výbavou. Adopční poplatek se pohybuje mezi 500–3000 Kč a jedná se většinou jen o pokrytí nákladů spojených s očkováním a případnou kastrací. U adoptovaných pejsků je ale potřeba počítat s častějšími návštěvami veterináře – bohužel nikdy nevíte, co má pejsek za sebou a jaké zdravotní problémy se u něj mohou vyskytovat.
Který pes je pro vás ten pravý?
Pejsků k adopci je všude opravdu spoustu, je jen na vás, jestli si vezmete pejska z útulku nebo od nějaké neziskové organizace (azylu či dočasné péče). Pejskům z azylu či dočasné péče je většinou věnováno více pozornosti a bývají lépe socializovaní. Útulky zřizuje stát a často bývají opravdu přeplněné a zaměstnanci útulku bohužel nemají kapacitu se každému z pejsků individuálně věnovat tak, jak by potřebovali.
Dále před vámi stojí rozhodnutí, jakého pejska si vyberete. Většina lidí si přeje malé štěňátko, těch je proto v útulcích málo. Adopce mladého štěňátka má řadu výhod: můžete ho vychovávat od začátku podle svých představ a je nepravděpodobné, že má za sebou nějaký silně negativní zážitek. Na druhou stranu jen málokdy víte, co z pejska vyroste. Výchova štěněte také vyžaduje spoustu času a trpělivost.
Útulky bývají naopak plné starších pejsků, které si jen tak někdo nevybere. Adopce dospělého pejska má ale také svá pozitiva: často se jedná o pejska, který už prošel výchovou a v útulku skončil například kvůli nedostatku prostředků či možností předchozího majitele. U dospělých psů je potřeba počítat, že už mají něco za sebou a bude jim déle trvat, než si na nový domov zvyknou. Na druhou stranu jsou ale velmi často klidnější a pubertu mají už dávno za sebou.
Při výběru pejska se nebojte zeptat. Většinou ho personál útulku nebo azylu pro psy už dobře zná a popíše vám jeho základní povahové rysy. Co byste měli o pejskovi před adopcí vědět:
Jaká je jeho minulost – například jestli se jedná o zachráněného týraného pejska,
jak se snáší s ostatními psy a lidmi,
jestli je bojácný,
zda má nějaké zdravotní problémy,
jestli je zvyklý na venčení.
Jak postupovat, až si psa přinesete domů?
Vybrali jste si nového parťáka a nyní už jen čekáte, až si ho budete moct odvézt domů? Je čas pro pejska připravit jeho nový domov. Ze začátku je potřeba počítat s tím, že se pes nebude cítit ve své kůži a bude to chvíli trvat, než si na sebe navzájem zvyknete. Vyčleňte mu proto bezpečný prostor v soukromí, kam bude moct odejít za klidem. Ideální je mu do začátků pořídit dva pelíšky, aby si mohl pes sám vybrat, jestli chce být s vámi nebo o samotě.
Na začátku myslete na to, že je pro psa všechno nové. Může se například jednat o psa, který býval celé dny sám nebo žil jen ve psí smečce a není na lidi příliš zvyklý. Je potřeba se obrnit trpělivostí a pejskovi vše postupně a opatrně ukazovat. Až si na sebe navzájem zvyknete, můžete psa začít učit vše potřebné. Kromě základních povelů a návyků je u adoptovaných pejsků často potřeba se zaměřit na socializaci. Dále se může stát, že se na vás velmi rychle stane závislý a bude trpět strachem, že ho zase opustíte. V takovém případě je potřeba pejskanaučit být o samotě.
V neposlední řadě nezapomínejte nakrmení. Nejlépe si předem v útulku zjistěte, na co byl zvyklý a následný přechod na nové krmivo je nutné dělat postupně, rychlá změna krmiva by mohla pejskovi způsobit zažívací problémy.
Ale nebojte se, chce to jen trochu více trpělivosti, a pokud se rozhodnete pořídit psa z útulku, můžete se po náročnějších začátcích těšit na nekonečnou lásku svého nového psího parťáka!
Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Někteří psi nesou nový lidský přírůstek do rodiny těžce. Minule jsme si ukázali, jak je na tuto situaci připravit ještě před příchodem miminka domů a dnes se podíváme na samotné seznamování.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.