Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Tento původně jihoamerický živočich je, jak jsem již naznačila, velmi čiperný a to nejen přes den, ale především v nočních hodinách. K dalším specifickým vlastnostem patří potřeba neustálého ohlodávání téměř všeho, co mu přijde pod “zub”.
Nejlépe uděláte, pokud činčilu budete pravidelně zásobovat větvičkami, třeba z ovocných stromů, případně k tomu určených dřívek či pamlsků v podobě tyčinek. S jejich “hyperaktivitou” je potřeba jim zajistit dostatek prostoru. Činčila ráda běhá, šphá, skáče, objevuje. Myslete na to při pořizování vhodného domečku. Nezapomeňte zde umístit i jednu či více poliček, domeček na spaní a mističku. Plus vystlat klec podestýlkou a pískem pro čištění kožichu (jedná se o speciální jemný koupací písek). Pokud ji plánujete pouštět na toulky po bytě, dejte si pozor na volně přístupné kabely!
Na co je třeba dávat u chovu činčily obzvlášť pozor je vlhko, které souvisí s typicky suchým prostředím původu. Její velmi jemná a hustá srst při kontaktu s vodou nasákne jak houba na školní tabuli a vysychání trvá opravdu dlouho. U činčily tak ve vlhku hrozí i nebezpečí plísní.
A u jemného kožíšku to nekončí. V péči o činčilu musíte věnovat náležitou pozornost také potravě. Stejně jako i další býložraví hlodavci i činčila má svá specifika, která jsou opět dána prostředím původu. Ideální je pro ně kombinace granulí, sena a vody. Co se týče přísunu čisté pitné vody, namísto mističky raději zvolte napáječku.
Určitě neublížíte sem tam i nějakým tím pamlskem (např. sušený šípek či rozinka), ovšem všeho v rozumné míře. Činčile stačí malé množství - doporučené dávkování je jedna lžíce granulí denně. Aby toho nebylo málo, je činčila velmi náchylná ke střevním obtížím. Nedoporučuje se tedy příliš často střídat značky krmiva a dokrmování něčím navíc, např. čerstvou trávou. Ta ji nadýmá.
Činčila se obecně řadí k více dlouhověkým hlodavcům - dožívá se od 10 do 15 let. Ačkoli je velmi temperamentní, může chvíli trvat, než si získáte její důvěru. Tu můžete budovat tím, že zvířeti v kleci nabídnete nataženou dlaň s pamlskem uprostřed. Pokud si na vás již zvyklo, můžete jej vyndat a pochovat. Vždy tak, aby se vás nelekalo.
Na závěr si dovolím pár zajímavostí, které jsem se o činčile dočetla. Činčila nemá potní žlázky a nepotí se (šťastlivec:-). Bohužel to může v nepříznivých podmínkách chovu vést až ke zdravotním komplikacím v podobě zápalu plic. Klec proto umísťujte raději vždy mimo průvan. I teplota by zde měla být stabilní, ideálně okolo 20 stupňů, maximálně však 25°C.
Další zajímavostí je, že v případě ohrožení jsou schopny uvolnit srst a usnadnit si tak únik v původním andském prostředí. Raději je však vyhýbejte stresovým situacím.
Činčila i přes svou náročnější “povahu” je skvělým společenským zvířátkem a nudit se s ním doma rozhodně nebudete. Hopsající šedý kožíšek má prostě něco do sebe!
Češi jsou národem domácích mazlíčků. Skoro tři pětiny z nás mají doma nějakého mazlíka. Nejpopulárnějším mazlíkem je – světe div se – pes. Dalo by se říct, že jsme tedy vlastně národem pejskařů. A každý správný pejskař o psech rád nejen vypráví, ale...
O domácího mazlíka nemusí být ochuzen ani člověk trpící alergií. Vtip je v tom jen dobře vybrat. Výbornou volbou může být například nahatý hlodavec, pokud na kočku ani psa nemáte čas.
Musí mít fena před kastrací štěňata? Znamená suchý nebo teplý čumák nemoc? V psím světě stále někteří věří mýtům, které kolují o našich čtyřnohých parťácích. Pojďme se na ty nejčastější podívat a osvětlit si je.
Není žádným tajemstvím, že psi mají rádi návštěvu u veterináře asi tak stejně jako my u zubaře. Pro většinu psích chlupáčů představuje obrovský stres, který trvá i několik hodin. Díky svým instinktům ji totiž vycítí ještě dřív, než se do ordinace...
Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém...
Osmapadesátiletý Chris našel v záchraně koček a péči o ně znovu smysl života poté, co mu zemřel syn. Pomáhá mu to vyrovnávat se s žalem a má se zase čemu věnovat.
Spousta z nás má esenciální oleje v oblibě, ať už jen kvůli vůni, nebo jejich léčivým účinkům. Aromalampu či difuzér má doma každý druhý. Víte ale, jaké účinky mají tyto vonné látky na vaše kočky, a že jim mohou vážně uškodit?
Jistě už jste viděli některé z virálních videí, kde kočky nadskakují úlekem a jsou v naprostém šoku z okurky. Zajímá vás, jak tomu doopravdy je? Bojí se kočky této neškodné zeleniny, nebo za tím stojí něco jiného?
Tento psík je malý závisláček. Svému majiteli je bezmezně oddaný a udělá vše, aby mu zvedl náladu. Ne nadarmo se mu také říká antidepresivní pes. Koneckonců, mnoha lidem se úsměv na tváři objeví jen při pohledu na něj.
Ačkoli se vzhledem a do jisté míry i povahou podobají norským lesním a mainským mývalím kočkám, nejsou sibiřské kočky tolik populární. Mimo Rusko a bývalé země východního bloku je totiž celkem málo známá a nevyskytuje se příliš často. U nás ovšem máme...
Psi jsou neodmyslitelnou součástí našich životů. Jak to ale udělat, když je vaším snem vyrazit na plachetnici kolem světa nebo jakékoliv jiné dobrodružství? Vezměte svého psího chlupáče s sebou. Na co při přípravách na vzdálenou cestu - ať vás zavede...
Během hindského festivalu Tihar je druhý den věnován psům. Oslavuje se jejich věrnost a oddanost, ctí se jako společníci, strážci i přátelé. Svátek plný světel a barev neopomíjí ani toulavé psy a je to vážně mimořádná podívaná.
