Psí překážkové dráhy – to je agility

Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).

Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).

Na začátek ještě zopakujme, o čem se to tu vlastně bavíme. Agility je někdy také označované jako psí parkur či překážkové dráhy. Jedná se o relativně mladý sport se vzrůstající oblibou. V čem je pro majitele psů tak populární a co přináší jejich mazlíčkům?

Klub agility ČR definuje sport jako překonávání překážek na základě pokynů psovoda. Hlavní myšlenkou je nejen rozvíjení vztahu mezi psovodem a psem, ale také jejich vzájemné spolupráce a komunikace. Krom toho, že se jedná o zajímavou volnočasovou aktivitu, oba z dvojice zároveň trénují svou fyzickou kondici. V neposlední řadě kooperace v kolektivu podporuje přirozenost zvířete a napomáhá to i jeho socializaci.

Základem je poslušnost psa, která se tím skvěle trénuje. Snažit se ovšem musí i samotný psovod, který psa pomocí svých povelů vede naučenou tratí. Náročnost agility tedy spočívá v umění rychlé reakce. Je zde potřeba nejen přesnost, ale i rychlost a dodržení správného pořadí překážek.

A s jakými typy překážek se můžeme na trati setkat? Překážky můžeme rozdělit na:

  • skokové – ty mohou být buď jednoduché či dvojité, dále také pro skok daleký nebo i kruhové;
  • zónové či kontaktní (někdy také označované jako přebíhací) – ty spočívají v tom, že pes musí přeběhnout přes předem určené kontaktní místo, patří sem různé kladiny, áčka či houpačky;
  • probíhací – zde se naopak žádný kontakt s překážkou nepředpokládá - naopak a spadají sem slalomové tyče nebo také různé tunely, ať už pevné či látkové.

V závodech dvojice psovod - pes překonávají v průměru okolo 15 až 22 překážek na trati o délce 100 až 200 metrů. Pes by na rozdíl od tréninku, kdy je to přípustné až žádoucí, neměl mít obojek ani vodítko. A závodit mohou i  psí junioři, a to už od 18 měsíců věku štěněte. A co když máte doma křížence? I ti jsou na závodech vítání, původ psa se dokládá až na mezinárodních úrovních soutěží jako je mistrovství světa. Rozhodující je vždy především zdravotní stav a způsobilost zvířete.

Bojíte se, že by na to váš pes nezvládl nebo že se pro tento sport nehodí? Vyloučeno J. Ačkoli jsou některá plemena jako např. border kolie či australský nebo belgický ovčák, která mají pro tento druh sportu určité přirozené nadání, agility je určeno pro všechna plemena, a to i ta malá. A jako se vším, to máte jedinec od jedince. Důležité je, aby vás to oba bavilo. Pak už stačí psa správně motivovat pomocí odměny např. v podobě pamlsku a zvolit vhodné povely a učení půjde samo. Klíčová je však i vaše trpělivost :-).

Agility můžete trénovat i mimo oficiální „parkurová“ hřiště, a to na v takzvaných „agility parcích“, která se postupně začínají na některých místech ČR objevovat. Jedná se o veřejně dostupná psí hřiště, velmi podobné těm dětským, na rozdíl od nich však s ukázkou nejrůznějších překážek. Já se svým psem už se na jedno takové chystám :-).

A jaké máte zkušenosti s agility vy? Podělte se s námi o vaše zážitky.

(Zdroj: http://www.klubagility.cz/node/default/52)

Související články

5 zásad správného krmení malých plemen

Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – den sedmý

Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den pátý

Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den čtvrtý

Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...

Proč mají štěňata zavěšené uši?

Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den druhý

Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den třetí

Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...

5 typů psů, kteří se nejhůř fotí

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den první

Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...

„Když ono mu to tak chutná…“

Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...