Psí překážkové dráhy – to je agility

Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).

Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).

Na začátek ještě zopakujme, o čem se to tu vlastně bavíme. Agility je někdy také označované jako psí parkur či překážkové dráhy. Jedná se o relativně mladý sport se vzrůstající oblibou. V čem je pro majitele psů tak populární a co přináší jejich mazlíčkům?

Klub agility ČR definuje sport jako překonávání překážek na základě pokynů psovoda. Hlavní myšlenkou je nejen rozvíjení vztahu mezi psovodem a psem, ale také jejich vzájemné spolupráce a komunikace. Krom toho, že se jedná o zajímavou volnočasovou aktivitu, oba z dvojice zároveň trénují svou fyzickou kondici. V neposlední řadě kooperace v kolektivu podporuje přirozenost zvířete a napomáhá to i jeho socializaci.

Základem je poslušnost psa, která se tím skvěle trénuje. Snažit se ovšem musí i samotný psovod, který psa pomocí svých povelů vede naučenou tratí. Náročnost agility tedy spočívá v umění rychlé reakce. Je zde potřeba nejen přesnost, ale i rychlost a dodržení správného pořadí překážek.

A s jakými typy překážek se můžeme na trati setkat? Překážky můžeme rozdělit na:

  • skokové – ty mohou být buď jednoduché či dvojité, dále také pro skok daleký nebo i kruhové;
  • zónové či kontaktní (někdy také označované jako přebíhací) – ty spočívají v tom, že pes musí přeběhnout přes předem určené kontaktní místo, patří sem různé kladiny, áčka či houpačky;
  • probíhací – zde se naopak žádný kontakt s překážkou nepředpokládá - naopak a spadají sem slalomové tyče nebo také různé tunely, ať už pevné či látkové.

V závodech dvojice psovod - pes překonávají v průměru okolo 15 až 22 překážek na trati o délce 100 až 200 metrů. Pes by na rozdíl od tréninku, kdy je to přípustné až žádoucí, neměl mít obojek ani vodítko. A závodit mohou i  psí junioři, a to už od 18 měsíců věku štěněte. A co když máte doma křížence? I ti jsou na závodech vítání, původ psa se dokládá až na mezinárodních úrovních soutěží jako je mistrovství světa. Rozhodující je vždy především zdravotní stav a způsobilost zvířete.

Bojíte se, že by na to váš pes nezvládl nebo že se pro tento sport nehodí? Vyloučeno J. Ačkoli jsou některá plemena jako např. border kolie či australský nebo belgický ovčák, která mají pro tento druh sportu určité přirozené nadání, agility je určeno pro všechna plemena, a to i ta malá. A jako se vším, to máte jedinec od jedince. Důležité je, aby vás to oba bavilo. Pak už stačí psa správně motivovat pomocí odměny např. v podobě pamlsku a zvolit vhodné povely a učení půjde samo. Klíčová je však i vaše trpělivost :-).

Agility můžete trénovat i mimo oficiální „parkurová“ hřiště, a to na v takzvaných „agility parcích“, která se postupně začínají na některých místech ČR objevovat. Jedná se o veřejně dostupná psí hřiště, velmi podobné těm dětským, na rozdíl od nich však s ukázkou nejrůznějších překážek. Já se svým psem už se na jedno takové chystám :-).

A jaké máte zkušenosti s agility vy? Podělte se s námi o vaše zážitky.

(Zdroj: http://www.klubagility.cz/node/default/52)

Související články

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...