Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Proto se výzkumy posledních let často upínají k tomu, jak pes myslí a co přesně vnímá v jednotlivých okamžicích. Nakolik je jeho myšlení rozmanité, dokládá fakt, že se pejsci postupem času stali pomocníky při pátrání po zločincích, usnadňují nevidomým jejich běžný život nebo plní jednotlivé pracovní příkazy. Ale jak tedy vnímají okolní svět a jak o něm přemýšlí?
Před téměř 20 lety přišla americká doktorandka Alexandra Horowitz s návrhem na výzkum psí mysli. Nejdříve si svůj záměr musela obhájit, protože to v té době nebylo příliš atraktivní a zajímavé téma. Dnes je Horowitzová uznávanou výzkumnou pracovnicí na univerzitě v New Yorku. Specializuje se právě na poznávání a výzkum mentality našich čtyřnohých kamarádů. Zejména zkoumá, jak psi myslí, jak se učí nebo třeba jak řeší problémy.
Pejsci se dlouhou dobu vyvíjeli vedle člověka, už od pradávna patří k našim nejlepším partnerům, a tak se předpokládá, že právě proto jsou tak vnímaví a šikovní, co se lidských povelů týče. To, jak funguje jejich mysl, je ale mnohem komplikovanější a stále to přesně nevíme.
Cesta do hlubin psí duše
Teď se společně podívejme na konkrétní projevy a závěry dlouhodobých výzkumů. Když se například podíváte na svého psího kamaráda a vidíte provinilý výraz, tak to neznamená, že pejsek ví, co udělal špatně, ale je si vědom, že následuje trest. Vědecké výzkumy odhalily, že provinění je pro psy tak komplexní emoce, že je nedokážou rozlišit od strachu.
Také nedávné výzkumy ukázaly, že si psi olizují tlamu, když jsou ve stresu. Jedná se o jiný druh olizování než ten před příchodem dobroty. Olizování tlamy a pohledy stranou značí, že jsou ve stresu a necítí se dobře, protože očekávají nějaký druh ohrožení. V této chvíli stačí svého chlupatého kamaráda ujistit, že je vše v pořádku, a vymanit ho z tohoto nepříjemného tlaku.
Studie se však nezabývají jen tím, co pes dělá. Nacházejí oblasti, které je třeba dále zkoumat, abychom mohli lépe pochopit, proč a jak pes myslí a co se děje uvnitř jeho mozku.
V Duke Canine Cognition Center v Severní Karolíně se například Brian Hare ve své nejnovější studii publikované letos v červenci zabýval tím, kde se berou schopnosti psů přirozeně spolupracovat s lidmi. A porovnával tyto kompetence u psů oproti na člověka zvyklé skupině vlčích mláďat. Jeho tým odhalil, že už v nízkém věku štěňata lépe čtou lidská gesta a obecně je to k nám více táhne. Závěrem jeho studie podporuje myšlenku, že díky domestikaci se u psů brzy rozvíjejí sociální dovednosti, a proto jsou schopní tak dobře spolupracovat s lidmi. Podle něj by psi teoreticky mohli být postupně vyšlechtění k určitému stylu myšlení. Tým zjistil, že i v nízkém věku byla štěňata více přitahována k lidem, obratněji četla lidská gesta a navazovala s nimi oční kontakt než vlčí mláďata.
Výzkum psího vnímání a myšlení je v současné době poměrně uznávaným oborem. S obecným výzkumem poznávání zvířat se setkáváme už od počátku 20. století, ale teprve před 20 lety se začala zkoumat i jejich mysl, o které zatím ještě zdaleka nevíme vše.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.