Tradice psích záchranářů trvá v Česku už téměř jedno století. A naše země se v této disciplíně řadí mezi evropské kynologické špičky. Chlupatí zachránci pomáhají na horách nejen v zimě, ale během celého roku. Při pátrání po pohřešovaných jejich pomoci využívá i policie, obzvlášť v náročném terénu. Na horských hřebenech hledají zbloudilé houbaře, cyklisty i pěší. Přesto Češi o kynologické brigádě Horské služby často příliš nevědí. Aktuálně přitom čítá na dvacet psovodů. Nejpočetněji jsou zastoupeni v Krkonoších a Jeseníkách, nově také pomáhají např. v Krušných horách.
Výlety do českých a moravských hor jsou čím dál tím oblíbenější, a to nejen mezi Čechy, ale i obyvateli sousedních států. Návštěvníci mířící do hor na tůry, cyklotreky nebo jen houby v lesních výšinách ovšem nezřídka podceňují počasí, výbavu i náročnost terénu. Při potížích jsou pak odkázáni na pomoc horských záchranářů a jejich čtyřnohých parťáků. Právě díky psím záchranářům je pátrání po těchto lidech efektivnější a rychlejší. Hledání mohou urychlit až o několik hodin. Psovod se svým psem zvládnou prohledat velmi důkladně několik pátracích sektorů za mnohem kratší dobu než člověk. Navíc velmi dobře znají horský terén a jeho nástrahy. Pes navíc dokáže zachytit pach hledaného až na několik desítek metrů. Štěkáním pak přivolává pomoc.
“Úžasné je, že pes dokáže označit místo, i které se nachází mimo jeho úroveň, tedy nad nebo pod ním. Například posed nebo naopak jámu, kam člověk může zapadnout a zejména večer je pak snadné ji pouhým lidským okem při hledání přehlédnout,” vysvětluje nejnovější posila kynologické brigády horské služby psovod Ondřej Vank, který se svým psem Šuplíkem obsluhuje oblast Západního Krušnohoří. Podle psovoda případů, kdy je využití psů v horách potřeba, přibývá s tím, jak narůstá návštěvnost horských oblastí turisty. “Loni v létě jsme například hledali jednu starší ženu, která se ztratila na houbách, a už se začínalo stmívat. My věděli, že u sebe nemá vodu ani dostatečné oblečení a hrozí ji prochladnutí a vyčerpání,” popisuje Ondřej jeden z případů, kdy by nasazení psa pátrání po ženě mohlo výrazně urychlit. V té době měli se svou krátkosrstou borderkou teprve atestační kynologickou zkoušku před sebou. Letos už s Šuplíkem můžou do ostré akce.
Na území České republiky, která má sedm pohoří, aktuálně slouží na dvacet dvojic horských záchranářů a psů. Ještě vloni to byla téměř polovina. Podle Ondřeje Vanka by na každé horské oblasti měl být ideálně alespoň jeden pohotovostní psovod se psem. Myslí si, že do budoucna je to reálné, potřebnost podle něj nikdo nezpochybňuje. Česko tak patří mezi nejpokrokovější země co se týče psích záchranářů v horských oblastech v Evropě. Zatímco v zahraničí fungují psovodi většinou jen na dobrovolné bázi, u nás je kynologická brigáda plnohodnotnou součástí horské služby. “Hodně úzce spolupracujeme s kolegy z Rakouska, Polska, Slovenska i Slovinska. Nedávno jsme byli školit psovody i v Bosně a Hercegovině. A ačkoliv jsou například rakouští kynologové velmi zkušení, a my se od nich hodně učíme především v přístupu k výcviku psa, nemají takovou podporu jako my tady,” uzavírá krušnohorský psovod. Je to právě ona tradice a obecná česká láska k pejskařství, které vděčíme za horské psí záchranáře.
Přejeme všem psím záchranářům i jejich pánům mnoho sil do nové sezony a ostré akce pouze se šťastnými konci!
FOTO KREDIT: HZČR
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
