Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 2

V minulém díle jsem vám slíbila, že příště nahlédneme pod pokličku toho, jak to chodí na cvičišti. Pro jaká plemena je cvičák vhodný a jaké jsou hlavní principy, které byste si ze cvičáku měly odnést? Nejen na to nám odpověděl odborník na trénink psů, pan Lukáš Palm.

V minulém díle jsem vám slíbila, že příště nahlédneme pod pokličku toho, jak to chodí na cvičišti. Pro jaká plemena je cvičák vhodný a jaké jsou hlavní principy, které byste si ze cvičáku měly odnést? Nejen na to nám odpověděl odborník na trénink psů, pan Lukáš Palm.

Již víme, že s domácí výchovou bychom měli začít co nejdříve a že na ni můžeme plynule navázat výcvikem na cvičišti. Je však cvičák vhodný pro všechna plemena?

Na cvičák mohou určitě chodit všichni psi od  těch nejmenších čivav po molosy. Vždy je ale potřeba vybrat výcvikový program tak, aby odpovídal potřebám daného psa, jeho věku a zdravotnímu stavu a samozřejmě také znalostem a dovednostem majitele. A  rozhodně není ostuda, když se majitel znovu přihlásí do výcviku pro začátečníky se svým druhým psem. Důležitá je však vždy volba cvičiště, s níž dnes již může pomoci internet nebo i doporučení přátel. Zejména u úplně malých štěňat může špatně vedený výcvik hodně uškodit.

Je náročnost povelů nějak odstupňována?

Psa bychom měli cvičit od jednodušších ke složitějším povelům  s tím, že s těmi složitějšími začínáme až v momentě, kdy jsou mu ty předchozí jasné. U různých psů to jde různě rychle. Některá plemena mají spolupráci s člověkem více zakódovanou než jiná. Závisí to také na šikovnosti psovoda a správnosti nastavení tréninku. Při pokročilejším výcviku je potřeba brát ohled na aktuální zdravotní stav psa a jeho věk. Například s malými štěnětem nebo naopak starším psem nebudeme skákat přes vysoké překážky.

Jak dlouho bychom měli se psem chodit na cvičiště?

Člověk by měl se psem pracovat ideálně po celý jeho život. Častou chybou bývá přesvědčení, že pes po pár lekcích výcviku pro začátečníky, kde si majitel osvojil základy práce se psem a pes se zde naučil základní povely, již umí vše a není ho potřeba dál cvičit. Ten by mohl po velmi krátké době přestat poslouchat. Cvičiště je především od toho, aby se psovod teoreticky i prakticky dozvěděl jak na výcvik, ale naprostá většina výcviku pak probíhá mimo cvičiště v běžném životě. Na cvičiště chodíme tak dlouho a opakovaně, dokud si nejsme jisti, že výcvik v běžném životě zvládne bez pravidelné kontroly trenéra.

Je možné začít chodit cvičit se psem i v pokročilejším věku?

Určitě to možné je a doporučuji to. Pokud se výcvik vhodně upraví pro potřeby staršího psa, tak pes získá novou zábavu a podněty. Mnoho lidí se až diví, jak jejich pes ožije, když s ním zase začnou pracovat. Opět je potřeba v první řadě myslet na zdraví.  Pokud už například pes dlouho nevydrží venku, tak lze trénovat spoustu prvků i uvnitř.

Co by si pán i pes měli odnést ze cvičiště?

Mezi hlavní zásady patří:

že „po dobrém“ a s náležitou odměnou  je to ve výsledku vždy lepší, než když bychom psa do něčeho nutili pod pohrůžkami;
že je potřeba postupovat od jednoduššího ke složitějšímu a zbytečně nespěchat;
že opuštěním brány cvičiště výcvik nekončí, ale právě naopak začíná.

Související články

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.

Proč s námi kočky spí v posteli

Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...