Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Coronavirová pandemie zasáhla do života téměř všech lidí. Byla výrazně omezena možnost našeho cestování, najednou jsme začali trávit většinu svého času doma, v mnoha případech s našimi chlupatými parťáky. Pro ně to také byla změna. Najednou svého člověka viděli téměř neustále, cítili jeho nálady, jeho stresy a museli si zvyknout i na změnu životního rytmu. Zvykli si na naši přítomnost, přivykli pravidelným vycházkám, přijali nové, ustálené rituály. Teď se zdá, že by se život mohl pomalu vracet do svých normálních kolejí a stojí otázka „co s tím?“. Možná je budeme muset opustit ze dne na den a jejich svět se zase změní. Přitom pejsek ani kočička neví, že páníček musí každé ráno do práce. Pro ně je najednou všechno jinak a změny přinášejí stres. Proto je dobré, možná přímo nezbytné, je na tyto změny připravit. Zároveň nám tento trénink pomůže upevnit naše vztahy s parťáky.
Kočky jsou velmi citlivé na veškeré změny v jejich okolí a na tyto změny „umí“ reagovat zhoršením zdravotního stavu. Připravit kočku na nastávající změny je velmi důležité. Kočce je dobré, nemá-li ho již z dřívějška, připravit místo, kam si může zalézt. Stačí bedýnka, krabice, kenelka, která se umístí do místa, kde kočka ráda lehává. Je důležité začít kočce postupně na určitou dobu přes den zamezit ve styku s člověkem, aby si začala zvykat na samotu. I když to tak nevypadá, pro kočku může být samota stresující a bez pravidelného kontaktu s člověkem, na který byla zvyklá, jí není úplně příjemně. Kočku stačí na chvilku zavřít do druhé místnosti a po chvíli pro ni přijít. Je důležité v té chvíli jí nabídnout pamlsek, pohladit jí a promluvit na ní. Kočka se tak naučí, že je všechno v pořádku, když její páníček na chvilku „zmizí“.
Příprava pejska na normální, „předcovidový“ život je také velmi důležitá. Pejsek je vysoce sociální, smečkové zvíře, pro které odloučení od jeho „smečky“ může být velmi stresující. Pejsek v takové situaci umí svůj smutek dát velmi hlasitě najevo. To pak může být stresující i pro naše sousedy.
Trénink na samotu musí začít „zpevněním“ denního programu. Měli bychom všechny činnosti, vycházky, trénink, jídlo naplánovat tak, aby probíhaly vždycky ve stejný čas a odpovídaly svým rytmem době, kdy budeme v práci. Psi takovýto pevný rytmus vyžadují, je velmi důležitý pro jejich duševní zdraví a pohodu.
Současně s tím začneme pejska učit samotě. Zpočátku ho zavřeme do druhé místnosti, kde bude sám, jen na pár chvil. Po příchodu ho hodně pochválíme a odměníme. Tyto intervaly neustále prodlužujeme až asi na 30 minut. Pokud pejsek vydrží 30 minut sám, vydrží už prakticky jakkoliv dlouhé odloučení. Ideálním je pro tyto účely trénink pejska na „místo“. Velmi dobře se v této situaci uplatňuje např. kenelka, větší pejsky je dobré oddělit např. na chodbu. Pejsek si musí zvyknout na jedno konkrétní místo, kde bude na svého páníčka čekat. Několik dnů před nástupem do práce, nebo jinou změnou životního rytmu, se na tomto místě s pejskem rozloučíme a tady bude probíhat i vítání. Je proto velmi dobré je-li toto místo zvoleno někde blízko vchodu do obytných prostor. Při loučení bychom neměli používat žádný povel, jako je např. zůstaň, čekej apod. tento povel totiž po odchodu nemáme možnost zrušit. Pejsek by s ho zrušil sám, což pro výcvik a výchovu není zrovna optimální. Je dobré při odchodu použít slova jako „ahoj, čau“ a podobně a samozřejmě použít pamlsek.
Všichni se už těšíme, až zase bude svět takový, jako dřív. Teď máme nejlepší příležitost, jak svým parťákům ukázat, že je máme rádi, že nám na nich záleží a pomoci jim, jak se dostat do toho „normálního světa“ bez bebíček na duši.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...