Kočičí genetika
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Coronavirová pandemie zasáhla do života téměř všech lidí. Byla výrazně omezena možnost našeho cestování, najednou jsme začali trávit většinu svého času doma, v mnoha případech s našimi chlupatými parťáky. Pro ně to také byla změna. Najednou svého člověka viděli téměř neustále, cítili jeho nálady, jeho stresy a museli si zvyknout i na změnu životního rytmu. Zvykli si na naši přítomnost, přivykli pravidelným vycházkám, přijali nové, ustálené rituály. Teď se zdá, že by se život mohl pomalu vracet do svých normálních kolejí a stojí otázka „co s tím?“. Možná je budeme muset opustit ze dne na den a jejich svět se zase změní. Přitom pejsek ani kočička neví, že páníček musí každé ráno do práce. Pro ně je najednou všechno jinak a změny přinášejí stres. Proto je dobré, možná přímo nezbytné, je na tyto změny připravit. Zároveň nám tento trénink pomůže upevnit naše vztahy s parťáky.
Kočky jsou velmi citlivé na veškeré změny v jejich okolí a na tyto změny „umí“ reagovat zhoršením zdravotního stavu. Připravit kočku na nastávající změny je velmi důležité. Kočce je dobré, nemá-li ho již z dřívějška, připravit místo, kam si může zalézt. Stačí bedýnka, krabice, kenelka, která se umístí do místa, kde kočka ráda lehává. Je důležité začít kočce postupně na určitou dobu přes den zamezit ve styku s člověkem, aby si začala zvykat na samotu. I když to tak nevypadá, pro kočku může být samota stresující a bez pravidelného kontaktu s člověkem, na který byla zvyklá, jí není úplně příjemně. Kočku stačí na chvilku zavřít do druhé místnosti a po chvíli pro ni přijít. Je důležité v té chvíli jí nabídnout pamlsek, pohladit jí a promluvit na ní. Kočka se tak naučí, že je všechno v pořádku, když její páníček na chvilku „zmizí“.
Příprava pejska na normální, „předcovidový“ život je také velmi důležitá. Pejsek je vysoce sociální, smečkové zvíře, pro které odloučení od jeho „smečky“ může být velmi stresující. Pejsek v takové situaci umí svůj smutek dát velmi hlasitě najevo. To pak může být stresující i pro naše sousedy.
Trénink na samotu musí začít „zpevněním“ denního programu. Měli bychom všechny činnosti, vycházky, trénink, jídlo naplánovat tak, aby probíhaly vždycky ve stejný čas a odpovídaly svým rytmem době, kdy budeme v práci. Psi takovýto pevný rytmus vyžadují, je velmi důležitý pro jejich duševní zdraví a pohodu.
Současně s tím začneme pejska učit samotě. Zpočátku ho zavřeme do druhé místnosti, kde bude sám, jen na pár chvil. Po příchodu ho hodně pochválíme a odměníme. Tyto intervaly neustále prodlužujeme až asi na 30 minut. Pokud pejsek vydrží 30 minut sám, vydrží už prakticky jakkoliv dlouhé odloučení. Ideálním je pro tyto účely trénink pejska na „místo“. Velmi dobře se v této situaci uplatňuje např. kenelka, větší pejsky je dobré oddělit např. na chodbu. Pejsek si musí zvyknout na jedno konkrétní místo, kde bude na svého páníčka čekat. Několik dnů před nástupem do práce, nebo jinou změnou životního rytmu, se na tomto místě s pejskem rozloučíme a tady bude probíhat i vítání. Je proto velmi dobré je-li toto místo zvoleno někde blízko vchodu do obytných prostor. Při loučení bychom neměli používat žádný povel, jako je např. zůstaň, čekej apod. tento povel totiž po odchodu nemáme možnost zrušit. Pejsek by s ho zrušil sám, což pro výcvik a výchovu není zrovna optimální. Je dobré při odchodu použít slova jako „ahoj, čau“ a podobně a samozřejmě použít pamlsek.
Všichni se už těšíme, až zase bude svět takový, jako dřív. Teď máme nejlepší příležitost, jak svým parťákům ukázat, že je máme rádi, že nám na nich záleží a pomoci jim, jak se dostat do toho „normálního světa“ bez bebíček na duši.
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...