Výcvik obrany je proces, kdy se u psa snažíme podpořit a rozvinout kořistnický pud, přičemž rozlišujeme obranu pro praxi a sportovní účely. V případě sportovní obrany je pes ovladatelný a nejedná se o bezmyšlenkovité podněcování agresivity vůči svému okolí. Takový výcvik obrany může podstoupit každé plemeno bez ohledu na velikost, ve většině případů jej totiž psi považují za velkou zábavu a radost. Každý výcvik, a u obran to platí dvojnásob, by se ale měl danému plemeni přizpůsobit. Někteří psi jej budou zvládat snadněji a rychleji než jiní. Jak je na tom německý boxer? Jaká jsou specifika obran tohoto plemene?
S výcvikem začít až po přezubení
„Co se týká obran, které probíhají organizovaně v nějaké kynologické organizaci nebo pod vedením odborníka, není pro boxera lepší zábavy. Já sama chodím se svými psy pravidelně, a to zhruba od tří měsíců jejich věku, zpočátku nejprve jen pozorovat, a podle chování psa následně pokračuji s případným výcvikem obran. Se samotným aktivním zapojením je nutné počkat až na přezubení štěněte, což je zhruba okolo pátého měsíce věku,” popisuje začátky výcviku obrany boxerů jejich dlouholetá chovatelka a cvičitelka Michaela Martinů.
Základní pravidla výcviku
Ačkoliv jakákoliv generalizace, a to i v rámci plemene, je ošidná, dají se shrnout určité rady a tipy, jak by měl výcvik obran probíhat a čeho by bylo dobré se vyvarovat.
Precizní provedení úkonů Prvním velmi důležitým bodem je, že od samého začátku by se mělo dbát na dobré a precizní provedení všech úkonů, jelikož se možné chyby budou u boxerů stále více prohlubovat a následně velmi těžko opravovat a odstraňovat.
Pevný zákus „Doporučuji klást důraz na vybudování plného pevného zákusu, to znamená dostat se v tréninku na úroveň, kdy pes je schopen takových zákusů na vodítku udělat během krátké intenzivní obrany perfektně několik, a pak teprve přistoupit ke kousání na volno. Je nutné si také uvědomit, že zvíře je vystaveno fyzické zátěži v situaci, kdy celou mordu vyplňuje rukáv, což má za následek ztížené dýchání i ztíženou termoregulaci,” radí Michaela Martinů. Důraz na provedení plného zákusu je důležitý i proto, že při jeho neúplném provedení mají boxeři problém se udržet na rukávu a ze svých poměrně krátkých čelistí tak využívají jen jejich část.
Odpovídající nároky na psa Na psa nelze klást nepřiměřené nároky, tedy nároky, které neodpovídají jeho věku, fyzické a psychické vyspělosti. Tato rada se týká obecně všech plemen, psi se vyvíjí a jejich svalový a kosterní aparát také a nepřiměřenými nároky můžeme štěně doživotně poškodit, a to jak fyzicky, tak i po psychické stránce, přičemž tyto změny mohou být nevratné.
Postup krok za krokem Při obraně, stejně jako při jakékoliv jiné disciplíně, je důležitý postup vždy po jednom kroku, nepřidávat do tréninku 2 a více nových věcí, to se týká i například nového tréninkového prostoru, nového figuranta, lidí účastnících se tréninku, nového rukávu a podobně. Každá změna je velký nápor na psychiku psa, hlavně pro mladá zvířata. Starší a zkušenější se s tím většinou vyrovnají snadněji.
Zodpovědnost máme my Vždy je nutné mít na paměti, že za neúspěch psa neseme odpovědnost my sami. Na vině není figurant, protože je vždy naší volbou, zda na výcvik dotyčného pomocníka přizveme. Průběh tréninku bychom měli mít domluvený předem a postavený smysluplně dle momentální kondice, připravenosti, zkušeností a psychické vyzrálosti cvičeného psa. Pokud práci figuranta neznáme, měli bychom se nejdříve podívat na průběh jeho tréninku a následně se rozhodnout, zda s ním spolupracovat chceme či ne. Pes za naše chyby nemůže a jeho selhání padá vždy na naši hlavu.
A co říci na závěr?
Významný vliv na úspěch výcviku obrany má i pravidelnost samotného tréninku a také citlivé dávkování zátěže. Boxeři mají obecně horší termoregulaci, a tak jsou pro ně některé cviky náročnější na provedení a je třeba s tím při vedení tréninku, zejména v letních měsících, počítat. Naopak v zimních měsících je třeba psa před obranou zahřát, aby nedošlo k poškození svalů, stejně jako u jiných sportovců.
Nedílnou součástí obran by měl být i trénink ovladatelnosti psa. „Ovladatelnost se dá cvičit, aniž bychom se dostali do střetu se zvířetem. Cílovým jednáním psa je ulovit kořist, a to takovým stylem, jak jsme ho to naučili. Dejme psovi jasně a srozumitelně najevo, že cílového jednání dosáhne pouze tehdy, když bude ovladatelný. Pak to nebude ani dlouho trvat a on náš požadavek ochotně splní. A ještě bych ráda parafrázovala starší výrok: za každým vyrovnaným psem stojí vyrovnaný majitel, a to je oč tu běží,“ uzavírá Ing. Michaela Martinů.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.