Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování vyhovovat, jednoduše třeba proto, že jej nedokážou strávit. Jak tyto nepříznivé reakce na krmení rozpoznat a jak s nimi bojovat? Na to jsme se ptali veterinářky Veroniky Leisukové.
Co může způsobit nežádoucí reakci na krmivo u domácích mazlíčků?
Pojem nežádoucí reakce na krmivo je poměrně obecný. Spadají pod něj nejčastěji dva problémy, a sice potravní alergie a potravní intolerance. U potravní alergie je původ problému imunologický, jedná se totiž o hypersenzitivitu. V případě potravní intolerance se nejedná o imunologický problém. Klinicky jsou však oba stavy nerozlišitelné a řešitelné jsou oba stejně.
Jak se takové nežádoucí reakce mohou projevit?
Nejčastějšími projevy jsou projevy gastroenterologické či dermatologické. Taková zvířata mohou z dlouhodobého hlediska trpět omezeným růstem, hubnutím a zhoršeným zdravotním stavem, obecně hůře prospívají, mohou být nadměrně unavitelná. Mohou trpět zvracením a nebo průjmy, zvýšenou frekvencí kálení, flatulencí a meteorismem. Ze spektra dermatologických obtíží je nejčastějším klinickým příznakem svědivost, která je typicky nesezónní. Vyskytuje se celoročně především na hlavě, v meziprstí, v oblasti anální krajiny a podpaží. Dále trpí pacienti zvýšeným výskytem pyotraumatické dermatitidy (tzv. hot-spot), zhoršenou kvalitou srsti, vylysáváním, tvorbou různých kožních defektů, častými jsou také záněty zevního zvukovodu kvasinkového původu.
Co se týče alergií, jedná se o vrozené reakce nebo je mazlíčci získávají v průběhu života?
Pacienti se mohou narodit s vrozenou predispozicí, známou nejčastěji u různých plemen (např. WHWT, německý ovčák, labradoři a retrívři, ale i spousta dalších), ale alergické projevy a to, na jaké suroviny zvířata alergická jsou, se u nich rozvíjí až v průběhu života. Problémy se mohou objevit jak v útlém věku, tak u geriatrických pacientů.
Jak lze takové alergie léčit? Lze s nimi nějak bojovat?
Pro boj s potravinovými alergiemi existují speciální krmiva k tomu navržená a vyrobená výrobci krmiv a také eliminační dieta, kterou majitel sestavuje zvířeti sám. Krmiva ve formě granulí či konzerv obsahují hypoalergenní suroviny, a aby dieta správně fungovala, měly by bílkoviny v krmivu být tzv. hydrolyzované. Hydrolyzací se totiž rozbíjejí na jednotlivé stavební složky, které nedráždí imunitní systém v trávicím traktu a snižují či zcela potlačují rozvoj nežádoucí reakce na krmivo.
Zmínila jste se o eliminační dietě? Co si pod tímto pojmem můžeme představit?
Eliminační dietu může ve formě syrové či vařené stravy svému psovi jednoduše navrhnout kterýkoliv majitel. Spočívá v minimálně šestitýdenním podávání jednoho typu živočišné bílkoviny, přičemž efekt se hodnotí právě nejdříve za šest týdnů. Tak dlouho se totiž alergeny dříve podávaného krmiva mohou vylučovat z organismu pryč. Po té době, vyhovuje-li zdroj živočišných bílkovin, lze přidat na šest týdnů rostlinnou složku – například rýži – a ve zhodnocení efektu postupovat stejně. Ať už budete psovi podávat jakoukoliv variantu, je třeba dodržovat to, že pes bude dostávat po uvedenou dobu pouze a jen toto krmivo, bez jakýchkoliv přidaných dobrot a pamlsků, které často potlačují snahu majitele. Zcela vyloučeno je podávání jídla tzv. „od stolu“, určeného pro lidi.
Vyskytují se některé potravinové alergie u zvířat nyní častěji než v minulosti? Existuje prvek, na který jsou zvířata citlivější, než tomu bylo dřív?
Otázkou je, jak poznáme a z čeho lze usoudit, zda na něco zvířata trpí nyní více než dříve. Medicína se stále rozvíjí a posouvá kupředu a my, veterinární lékaři, se musíme neustále vzdělávat. Dříve byli pacienti s potravní alergií často zaměňováni například za pacienty primárně gastroenterologické či dermatologické, a proto mohly být potravní alergie tzv. poddiagnostikované, přestože tu nejspíše byly. Aktuálně mezi nejčastější alergeny můžeme zařadit suroviny, které se ve velké míře používají nebo používaly k výrobě krmiv. Jedná se o hovězí bílkovinu, mléčnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu. Z rostlinných surovin nejčastěji sóju, pšenici, kukuřici a ječmen.
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
