Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování vyhovovat, jednoduše třeba proto, že jej nedokážou strávit. Jak tyto nepříznivé reakce na krmení rozpoznat a jak s nimi bojovat? Na to jsme se ptali veterinářky Veroniky Leisukové.
Co může způsobit nežádoucí reakci na krmivo u domácích mazlíčků?
Pojem nežádoucí reakce na krmivo je poměrně obecný. Spadají pod něj nejčastěji dva problémy, a sice potravní alergie a potravní intolerance. U potravní alergie je původ problému imunologický, jedná se totiž o hypersenzitivitu. V případě potravní intolerance se nejedná o imunologický problém. Klinicky jsou však oba stavy nerozlišitelné a řešitelné jsou oba stejně.
Jak se takové nežádoucí reakce mohou projevit?
Nejčastějšími projevy jsou projevy gastroenterologické či dermatologické. Taková zvířata mohou z dlouhodobého hlediska trpět omezeným růstem, hubnutím a zhoršeným zdravotním stavem, obecně hůře prospívají, mohou být nadměrně unavitelná. Mohou trpět zvracením a nebo průjmy, zvýšenou frekvencí kálení, flatulencí a meteorismem. Ze spektra dermatologických obtíží je nejčastějším klinickým příznakem svědivost, která je typicky nesezónní. Vyskytuje se celoročně především na hlavě, v meziprstí, v oblasti anální krajiny a podpaží. Dále trpí pacienti zvýšeným výskytem pyotraumatické dermatitidy (tzv. hot-spot), zhoršenou kvalitou srsti, vylysáváním, tvorbou různých kožních defektů, častými jsou také záněty zevního zvukovodu kvasinkového původu.
Co se týče alergií, jedná se o vrozené reakce nebo je mazlíčci získávají v průběhu života?
Pacienti se mohou narodit s vrozenou predispozicí, známou nejčastěji u různých plemen (např. WHWT, německý ovčák, labradoři a retrívři, ale i spousta dalších), ale alergické projevy a to, na jaké suroviny zvířata alergická jsou, se u nich rozvíjí až v průběhu života. Problémy se mohou objevit jak v útlém věku, tak u geriatrických pacientů.
Jak lze takové alergie léčit? Lze s nimi nějak bojovat?
Pro boj s potravinovými alergiemi existují speciální krmiva k tomu navržená a vyrobená výrobci krmiv a také eliminační dieta, kterou majitel sestavuje zvířeti sám. Krmiva ve formě granulí či konzerv obsahují hypoalergenní suroviny, a aby dieta správně fungovala, měly by bílkoviny v krmivu být tzv. hydrolyzované. Hydrolyzací se totiž rozbíjejí na jednotlivé stavební složky, které nedráždí imunitní systém v trávicím traktu a snižují či zcela potlačují rozvoj nežádoucí reakce na krmivo.
Zmínila jste se o eliminační dietě? Co si pod tímto pojmem můžeme představit?
Eliminační dietu může ve formě syrové či vařené stravy svému psovi jednoduše navrhnout kterýkoliv majitel. Spočívá v minimálně šestitýdenním podávání jednoho typu živočišné bílkoviny, přičemž efekt se hodnotí právě nejdříve za šest týdnů. Tak dlouho se totiž alergeny dříve podávaného krmiva mohou vylučovat z organismu pryč. Po té době, vyhovuje-li zdroj živočišných bílkovin, lze přidat na šest týdnů rostlinnou složku – například rýži – a ve zhodnocení efektu postupovat stejně. Ať už budete psovi podávat jakoukoliv variantu, je třeba dodržovat to, že pes bude dostávat po uvedenou dobu pouze a jen toto krmivo, bez jakýchkoliv přidaných dobrot a pamlsků, které často potlačují snahu majitele. Zcela vyloučeno je podávání jídla tzv. „od stolu“, určeného pro lidi.
Vyskytují se některé potravinové alergie u zvířat nyní častěji než v minulosti? Existuje prvek, na který jsou zvířata citlivější, než tomu bylo dřív?
Otázkou je, jak poznáme a z čeho lze usoudit, zda na něco zvířata trpí nyní více než dříve. Medicína se stále rozvíjí a posouvá kupředu a my, veterinární lékaři, se musíme neustále vzdělávat. Dříve byli pacienti s potravní alergií často zaměňováni například za pacienty primárně gastroenterologické či dermatologické, a proto mohly být potravní alergie tzv. poddiagnostikované, přestože tu nejspíše byly. Aktuálně mezi nejčastější alergeny můžeme zařadit suroviny, které se ve velké míře používají nebo používaly k výrobě krmiv. Jedná se o hovězí bílkovinu, mléčnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu. Z rostlinných surovin nejčastěji sóju, pšenici, kukuřici a ječmen.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
