Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování vyhovovat, jednoduše třeba proto, že jej nedokážou strávit. Jak tyto nepříznivé reakce na krmení rozpoznat a jak s nimi bojovat? Na to jsme se ptali veterinářky Veroniky Leisukové.
Co může způsobit nežádoucí reakci na krmivo u domácích mazlíčků?
Pojem nežádoucí reakce na krmivo je poměrně obecný. Spadají pod něj nejčastěji dva problémy, a sice potravní alergie a potravní intolerance. U potravní alergie je původ problému imunologický, jedná se totiž o hypersenzitivitu. V případě potravní intolerance se nejedná o imunologický problém. Klinicky jsou však oba stavy nerozlišitelné a řešitelné jsou oba stejně.
Jak se takové nežádoucí reakce mohou projevit?
Nejčastějšími projevy jsou projevy gastroenterologické či dermatologické. Taková zvířata mohou z dlouhodobého hlediska trpět omezeným růstem, hubnutím a zhoršeným zdravotním stavem, obecně hůře prospívají, mohou být nadměrně unavitelná. Mohou trpět zvracením a nebo průjmy, zvýšenou frekvencí kálení, flatulencí a meteorismem. Ze spektra dermatologických obtíží je nejčastějším klinickým příznakem svědivost, která je typicky nesezónní. Vyskytuje se celoročně především na hlavě, v meziprstí, v oblasti anální krajiny a podpaží. Dále trpí pacienti zvýšeným výskytem pyotraumatické dermatitidy (tzv. hot-spot), zhoršenou kvalitou srsti, vylysáváním, tvorbou různých kožních defektů, častými jsou také záněty zevního zvukovodu kvasinkového původu.
Co se týče alergií, jedná se o vrozené reakce nebo je mazlíčci získávají v průběhu života?
Pacienti se mohou narodit s vrozenou predispozicí, známou nejčastěji u různých plemen (např. WHWT, německý ovčák, labradoři a retrívři, ale i spousta dalších), ale alergické projevy a to, na jaké suroviny zvířata alergická jsou, se u nich rozvíjí až v průběhu života. Problémy se mohou objevit jak v útlém věku, tak u geriatrických pacientů.
Jak lze takové alergie léčit? Lze s nimi nějak bojovat?
Pro boj s potravinovými alergiemi existují speciální krmiva k tomu navržená a vyrobená výrobci krmiv a také eliminační dieta, kterou majitel sestavuje zvířeti sám. Krmiva ve formě granulí či konzerv obsahují hypoalergenní suroviny, a aby dieta správně fungovala, měly by bílkoviny v krmivu být tzv. hydrolyzované. Hydrolyzací se totiž rozbíjejí na jednotlivé stavební složky, které nedráždí imunitní systém v trávicím traktu a snižují či zcela potlačují rozvoj nežádoucí reakce na krmivo.
Zmínila jste se o eliminační dietě? Co si pod tímto pojmem můžeme představit?
Eliminační dietu může ve formě syrové či vařené stravy svému psovi jednoduše navrhnout kterýkoliv majitel. Spočívá v minimálně šestitýdenním podávání jednoho typu živočišné bílkoviny, přičemž efekt se hodnotí právě nejdříve za šest týdnů. Tak dlouho se totiž alergeny dříve podávaného krmiva mohou vylučovat z organismu pryč. Po té době, vyhovuje-li zdroj živočišných bílkovin, lze přidat na šest týdnů rostlinnou složku – například rýži – a ve zhodnocení efektu postupovat stejně. Ať už budete psovi podávat jakoukoliv variantu, je třeba dodržovat to, že pes bude dostávat po uvedenou dobu pouze a jen toto krmivo, bez jakýchkoliv přidaných dobrot a pamlsků, které často potlačují snahu majitele. Zcela vyloučeno je podávání jídla tzv. „od stolu“, určeného pro lidi.
Vyskytují se některé potravinové alergie u zvířat nyní častěji než v minulosti? Existuje prvek, na který jsou zvířata citlivější, než tomu bylo dřív?
Otázkou je, jak poznáme a z čeho lze usoudit, zda na něco zvířata trpí nyní více než dříve. Medicína se stále rozvíjí a posouvá kupředu a my, veterinární lékaři, se musíme neustále vzdělávat. Dříve byli pacienti s potravní alergií často zaměňováni například za pacienty primárně gastroenterologické či dermatologické, a proto mohly být potravní alergie tzv. poddiagnostikované, přestože tu nejspíše byly. Aktuálně mezi nejčastější alergeny můžeme zařadit suroviny, které se ve velké míře používají nebo používaly k výrobě krmiv. Jedná se o hovězí bílkovinu, mléčnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu. Z rostlinných surovin nejčastěji sóju, pšenici, kukuřici a ječmen.
Vánoce jsou svátky nejen klidu a míru, ale i jídla a pití. Všude se peče, vaří, smaží a naši mazlíčci chodí kolem, čenichají a loudí. Jejich pozornosti samozřejmě neunikne ani česká tradiční vánoční večeře – ryba. Na čichové buňky psů a koček útočí už...
Vánoce jsou obdobím, kdy navzdory všem informacím o správné výživě významně zvyšujeme podíl cukrů v našem jídelníčku. No, nedejte si tu vanilkový rohlíček, tu čokoládovou pacičku, tu zase kousek něčeho úplně jiného. Na každém kroku nás přitom sledují...
Ačkoli čokoláda je u lidí oblíbeným a v některých směrech i prospěšným pamlskem, na psy působí jako jed. Zejména v období Vánoc bychom na to měli myslet a nenechávat ji volně přístupnou, položenou na stole nebo na jiném pro psa dostupném místě.
Chystáte se letos na hory a svého psa samozřejmě berete s sebou? V tom případě si celou dovolenou raději pořádně promyslete. Je s ní spojených pár důležitých věcí, na které není dobré zapomínat.
Vánoce se blíží a s nimi i čas pohody a odlehčených témat na blogu, proto i já pro vás jedno mám. Víte, jak poznáte „gaučáka“? Třeba podle toho, že když se snaží skrýt před nepřítelem, dělá mu to trošku problém.
O Vánocích chceme potěšit nejen sebe, ale i naše domácí mazlíčky. Nebo chceme potěšit sebe něčím pro naše domácí mazlíčky ;) Tak jako tak vám následující seznam připomene, co jste chtěli svému psovi či kočce pořídit, a pomůže vám zvolit správně.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Darovat štěně nebo kotě je krásné, ALE…
Chtěli byste zvířátko pro radost, ale nemáte čas a peníze na kvalitní péči o psa nebo kočku? Nebojte se být originální a pořiďte si tarbíka!
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
