Úskalí pozitivní motivace při výchově boxerů

Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane poslušný mazlíček. Co když ale tento druh výchovy nefunguje? A je pozitivní motivace vhodná pro jakákoliv plemena, třeba i pro někdy temperamentní boxery?  

Odměna jako motivace

Základním principem pozitivní motivace je předpoklad, že po zadání úkolu nebo povelu pes pochopí, že za jeho splnění získá odměnu, která může mít mnoho podob. Kromě pamlsku se může jednat například o pohlazení nebo pochvalu. Úkoly by z počátku měly být velmi snadné a proveditelné, aby psa jejich nesplnění neodradilo, postupem času se však jejich obtížnost může zvyšovat. Celý proces by měl být završen tím, že pes je vychovaný a ví, co může a co nemůže. A samozřejmě by celý výcvik měl mít vliv na vztah psa s majitelem, který by díky tomu měl být harmonický a založený na vzájemné důvěře.

Záleží na povaze psa

„Pes by měl vědět, co po něm chci a co za to dostane. Tím nemyslím jen pamlsek, ale třeba i úsměv a projev spokojenosti z mé strany a naše vzájemné vztahy by měly být na té úrovni, že mu na mě záleží a je schopen tyto mé projevy ocenit,“ komentuje pozitivní motivaci chovatelka Michaela Martinů. Dodává ale, že některá plemena mohou být méně vhodná pro takový styl výcviku. Jako příklad mohou sloužit právě boxeři, kteří jsou často velmi tvrdohlaví.

Důslednost jako nutnost

Nutnou součástí úspěšného výcviku pomocí pozitivní motivace je také důslednost, na kterou ale řada majitelů často zapomíná. Právě to může vyvolat spoustu nežádoucích situací, jejichž závažnost se kromě jiného může lišit i od velikosti a plemena psa. Právě velká plemena, která nejsou cvičena dostatečně důsledně a jejich výchova je založena především na pozitivní motivaci, mohou v některých případech až obtěžovat své okolí, aniž by si to jejich majitelé uvědomovali.

 Boxeři potřebují trochu biče

„Kdysi se říkalo „metoda cukru a biče“, což se dnes přetvořilo na metodu „cukru a cukru“, a to u tvrdohlavého boxera nemusí vždy fungovat, obzvláště ve spojení s nedůsledností. Vždy ale musí platit, že pokud po psovi něco chci, tak mu musím jasně vysvětlit co. Pro vše, co se psem hodláme dělat, je důležitá hlavně motivace,“ říká Martinů.

To je v souladu s výcvikem založeným na kladném přístupu, nicméně Michaela Martinů rozlišuje několik jejich typů v závislosti na tom, jakou disciplínu bude provozovat. „Motivací jsou nejčastěji míčky, pešky a pamlsky. Na obraně je pro psy motivací figurant, na záchranařině pískací nebo tahací hračka, na stopě pamlsky,“ popisuje rozmanitou škálu chovatelka.

Stěžejní je legrace

Úplným základem výcviku, a to jakéhokoliv, včetně toho pozitivního, který musí být ale plný důslednosti, musí být zábava. Musí však být správně nastavena tak, aby nedošlo k nežádoucímu vývoji. „Boxer je pes pro každou legraci, a když se výcvik dobře vysvětlí, je pro něj největší motivací hra s páníčkem. Pokud boxer výcvik nepochopí, dělá si při něm legraci z majitele. Legrace je tedy při výcviku boxerů všudypřítomná, ale je jen na nás, jak se zachováme a jestli bude mít pes legraci s námi, nebo z nás,“ uzavírá chovatelka.

 

FOTO KREDIT: Michal Opočenský

Související články

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...

Nekuřte u zvířat

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...

Chcete mít doma spolehlivého lovce?

Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...

Psi a hlodavci se snesou

Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...

Dogdancing

Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...

Zablácené venčení

Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...

Velká plemena v růstu

„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.

Jak vychovat kotě

Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.