Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane poslušný mazlíček. Co když ale tento druh výchovy nefunguje? A je pozitivní motivace vhodná pro jakákoliv plemena, třeba i pro někdy temperamentní boxery?
Odměna jako motivace
Základním principem pozitivní motivace je předpoklad, že po zadání úkolu nebo povelu pes pochopí, že za jeho splnění získá odměnu, která může mít mnoho podob. Kromě pamlsku se může jednat například o pohlazení nebo pochvalu. Úkoly by z počátku měly být velmi snadné a proveditelné, aby psa jejich nesplnění neodradilo, postupem času se však jejich obtížnost může zvyšovat. Celý proces by měl být završen tím, že pes je vychovaný a ví, co může a co nemůže. A samozřejmě by celý výcvik měl mít vliv na vztah psa s majitelem, který by díky tomu měl být harmonický a založený na vzájemné důvěře.
Záleží na povaze psa
„Pes by měl vědět, co po něm chci a co za to dostane. Tím nemyslím jen pamlsek, ale třeba i úsměv a projev spokojenosti z mé strany a naše vzájemné vztahy by měly být na té úrovni, že mu na mě záleží a je schopen tyto mé projevy ocenit,“ komentuje pozitivní motivaci chovatelka Michaela Martinů. Dodává ale, že některá plemena mohou být méně vhodná pro takový styl výcviku. Jako příklad mohou sloužit právě boxeři, kteří jsou často velmi tvrdohlaví.
Důslednost jako nutnost
Nutnou součástí úspěšného výcviku pomocí pozitivní motivace je také důslednost, na kterou ale řada majitelů často zapomíná. Právě to může vyvolat spoustu nežádoucích situací, jejichž závažnost se kromě jiného může lišit i od velikosti a plemena psa. Právě velká plemena, která nejsou cvičena dostatečně důsledně a jejich výchova je založena především na pozitivní motivaci, mohou v některých případech až obtěžovat své okolí, aniž by si to jejich majitelé uvědomovali.
Boxeři potřebují trochu biče
„Kdysi se říkalo „metoda cukru a biče“, což se dnes přetvořilo na metodu „cukru a cukru“, a to u tvrdohlavého boxera nemusí vždy fungovat, obzvláště ve spojení s nedůsledností. Vždy ale musí platit, že pokud po psovi něco chci, tak mu musím jasně vysvětlit co. Pro vše, co se psem hodláme dělat, je důležitá hlavně motivace,“ říká Martinů.
To je v souladu s výcvikem založeným na kladném přístupu, nicméně Michaela Martinů rozlišuje několik jejich typů v závislosti na tom, jakou disciplínu bude provozovat. „Motivací jsou nejčastěji míčky, pešky a pamlsky. Na obraně je pro psy motivací figurant, na záchranařině pískací nebo tahací hračka, na stopě pamlsky,“ popisuje rozmanitou škálu chovatelka.
Stěžejní je legrace
Úplným základem výcviku, a to jakéhokoliv, včetně toho pozitivního, který musí být ale plný důslednosti, musí být zábava. Musí však být správně nastavena tak, aby nedošlo k nežádoucímu vývoji. „Boxer je pes pro každou legraci, a když se výcvik dobře vysvětlí, je pro něj největší motivací hra s páníčkem. Pokud boxer výcvik nepochopí, dělá si při něm legraci z majitele. Legrace je tedy při výcviku boxerů všudypřítomná, ale je jen na nás, jak se zachováme a jestli bude mít pes legraci s námi, nebo z nás,“ uzavírá chovatelka.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.