Výběr štěněte
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud pochází.
Dva druhy srsti
Pro sibiřské kočky je nejtypičtější jejich srst. Mají dva druhy srsti – letní a zimní. Zimní se skládá z podsady, jejímž hlavním účelem je zahřát kočku v drsných sibiřských zimách, a z krycích chlupů, které jsou vodoodpudivé. Díky nim je tedy kočka chráněna i před deštěm. „Zimní srst se navíc vyznačuje delšími chlupy a mohutným límcem, náprsenkou a kalhotkami. Vzhledem k dobré tepelné ochraně jim nevadí ani nepříznivé počasí jako déšť, zároveň ale milují teplo postele,” popisuje sibiřské kočky chovatelka Radka Havlenová.
V létě a v teplejším počasí tato podsada vylíná a kočce zůstanou pouze chlupy, které jsou oproti těm zimním kratší.
Silná kostra
Co se týče tělesné konstrukce, kostra sibiřských koček je velmi silná. Kočky jsou oproti kocourům menší, jejich hmotnost se pohybuje mezi 4 až 6 kilogramy, zatímco kocouři váží 6 až 9 kilogramů.
Dostatek času a péče
Největší ozdobou sibiřských koček je srst a s ní souvisí i část speciální péče, kterou vyžadují. Potřebují totiž hodně česat, a především v době línání touží po péči a lidské přítomnosti. Jsou to navíc poměrně temperamentní zvířata a, aby se nenudila, je nutné si s nimi hrát a snažit se je co nejvíce zabavit. „Sibiřské kočky totiž nesnáší samotu, a tak pokud majitelé nemají dostatek času, který by jim věnovali, je dobré pořídit kočce druhého společníka, se kterým se zabaví,” radí Radka Havlenová.
Láska k rodině
Sibiřské kočky jsou velmi vázané na lidi a na rodinu, u které žijí. Jsou také velice empatické, vnímavé, chytré a současně i velmi hrdé. Své pocity často rády vyjadřují zvukovými projevy, například mňoukáním, vrněním a klidně i něžným štěkáním. „Vzhledem k tomu, že sibiřské kočky nejsou přehnaně plaché, ale ani nijak agresivní, jsou ideálními společníky k dětem. Kromě toho, že milují hrátky, zbožňují i výšky a šplhání,” uzavírá chovatelka.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...