Někdy jeden pes nestačí a je lepší chovat rovnou celou smečku. Obzvlášť, pokud se věnujete chovu tažných psů. Samozřejmě s větším počtem psů roste i množství péče a starostí, násobí se ale i radost, kterou chovatel ze smečky má. Na co musíte být připraveni, pokud se rozhodnete žít s několika tažnými psy najednou a jaká plemena jsou pro to nejvhodnější? Na to jsme se ptali chovatelky tažných psů Anity Bebr.
Která plemena jsou nejlepší pro život ve smečce a závodění ve spřežení?
V České republice lidé, kteří chovají tažné psy ve smečkách, nejčastěji používají plemena jako sibiřský husky, aljašský malamut, samojed, aljašský husky nebo evropský saňový pes.
Co jsou hlavní pilíře péče o takové psy?
Je mnoho důležitých faktorů, které spolu musí dokonale fungovat. Hlavním z nich je správná výživa, u smeček tažných psů je ale zásadní i trénink a také následná regenerace. Neméně důležité je, aby musher, tedy psovod, splynul se smečkou a nevznikly nežádoucí problémy.
Jak přistupovat k výcviku tažných psů?
Osobně nejčastěji pracuji se sibiřským huskym, který má vrozenou touhu po běhání a tuto činnost miluje, tudíž se k ní nemusí nutit. Každé plemeno je ale specifické a potřebuje něco trochu jiného. Já se smečkami začínám s výcvikem tahání a běhu ve spřežení vždy zhruba od jednoho roku života. Vždy se snažím si v trénování vytvořit systém a dodržovat intervaly, během kterých pes trénuje a během kterých odpočívá. Takový interval může být například dva dny tréninku, jeden den regenerace. Zároveň je dobré stanovit si, na co se trénink soustředí. Z počátku se při výcviku věnuji především síle a na rychlost se zaměřuji až později, před vrcholem sezony, tedy na zimu.
Měl by výcvik probíhat pouze ve smečce nebo také samostatně?
Většinou se trénuje ve smečce, ale když potřebujete vycvičit dobrého vůdčího psa, je vhodné si ho brát na individuální tréninky.
Mají všichni tažní psi tuto dovednost v sobě nebo se ji někteří musí naučit?
Severská plemena mají tuto schopnost většinou vrozenou. Co se týká nových plemen jako například evropský saňový pes, tam se občas pes tah a chuť k běhu musí trochu učit.
Co je při výcviku smečky tažných psů nejdůležitější?
Nejdůležitější je znát svůj tým a vědět, jaké možnosti má každý pes. Psi se nesmí přepínat a nesmí se trénovat více, než na co jim stačí síly. Zároveň je nutné dbát na správnou stravu, která by se měla skládat především z kvalitních granulí, masa, regeneračních doplňků a kloubní výživy, která je pro tažné psy velmi důležitá.
Je nutné přizpůsobit výcviku i stravu psů?
Určitě ano. Když trénujeme, dbám na to, aby měli psi vyšší příjem potravy než v době, kdy mají odpočinkový režim.
Kolik času by tažní psi měli věnovat odpočinku?
Tolik, kolik potřebují. To by měl každý, kdo se psy žije, věnuje se jim a sportuje s nimi, poznat. Pokud jsou psi unavení, nebaví je trénink, špatně táhnou nebo jsou znudění, je dobré jim dopřát více odpočinku než v běžném režimu, který byl na začátku stanoven.
Jaký styl tréninku a výcviku by měli mít tažní psi v období, kdy je sníh?
V zimním období se věnujeme více rychlosti. Psi si totiž jízdu více užívají, protože sníh je pro ně přirozené prostředí.
A jaký naopak v době, kdy nesněží?
Během období, kdy není sníh a zima, se soustředíme více na silový trénink. Volíme tedy pomalejší tempo a větší zátěž, a to i s ohledem na jejich zdraví, jelikož jejich pohybový aparát více trpí.
Jak pečovat o tažné psy v letních horkých měsících?
V teple by tažní psi neměli mít velkou zátěž. Je dobré jim dopřát více odpočinku, volit lehčí a kratší procházky nebo třeba jít k vodě, aby se mohli ochladit. A samozřejmostí je dostatečný přísun tekutin.
FOTO KREDIT: Tereza Bulasová
Ledviny plní jednu z nejdůležitějších funkcí v těle - čistí krev. Ty kočičí jsou navíc kvůli příjmu malého množství vody zatíženější více než u ostatních živočichů, proto se u nich ledvinové problémy v pokročilém věku objevují poměrně často.
Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich....
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné podněty. Nelze ji vyléčit, můžeme ale tlumit její projevy. V posledních letech alergií u domácích zvířat a především u psů přibývá. V současnosti trpí alergií přibližně 10% domácích psů. Kde se...
O svých zkušenostech se psy a dalším zvířectvem se s vámi dělím už nějaký ten pátek a napadlo mě zabrousit taky trochu do historie, ale zajímavé! Ráda bych vám představila několik známých psích osobností, které svým způsobem obdivuji. Psi v našem...
Určitě se už každý z nás u svého chlupáče setkal s průjmem. Většinou o nic nejde, tělo jen reaguje na stravu, kterou nedokáže strávit nebo mu neudělala dobře. Je ale dobré vědět, kdy stav psa dokážeme vyřešit sami a kdy je lepší vyhledat pomoc...
Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka,...
Na rozdíl od psů mají kočky silnou vazbu na místo, kde žijí. Proto je pro ně stěhování velmi stresující a tento stres může vyvolat řadu nemocí. Je dobré si vše dobře naplánovat, abyste situaci změny místa kočce co nejvíce ulehčili. A jak jsme na tom...
Pokud rádi chodíte na treky se svými chlupáči, je geocaching něco přesně pro vás. Zpestříte si tak výlety a třeba i objevíte místa, která byste jinak nenašli. Já a moje smečka si to nemůžeme vynachválit.
Pejskaře můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří psa do postele pouští a na ty, u kterých to nepřipadá v úvahu. Pojďme se podívat na to, co vlastně takové sdílení postele se psem obnáší.
Pes domácí je nejstarší domestikované zvíře a člověka provází už minimálně 14 tisíc let. Za tu dobu prošel tento druh řadou změn a dlouhým vývojem. Všechny dnešní plemena psů jsou výsledkem lidské činnosti - šlechtění podle našich specifických potřeb....
Pokud máte doma štěněcí slečnu, mohlo by vás první hárání zaskočit, není tedy od věci se na to dopředu trochu připravit.
Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se...
