Někdy jeden pes nestačí a je lepší chovat rovnou celou smečku. Obzvlášť, pokud se věnujete chovu tažných psů. Samozřejmě s větším počtem psů roste i množství péče a starostí, násobí se ale i radost, kterou chovatel ze smečky má. Na co musíte být připraveni, pokud se rozhodnete žít s několika tažnými psy najednou a jaká plemena jsou pro to nejvhodnější? Na to jsme se ptali chovatelky tažných psů Anity Bebr.
Která plemena jsou nejlepší pro život ve smečce a závodění ve spřežení?
V České republice lidé, kteří chovají tažné psy ve smečkách, nejčastěji používají plemena jako sibiřský husky, aljašský malamut, samojed, aljašský husky nebo evropský saňový pes.
Co jsou hlavní pilíře péče o takové psy?
Je mnoho důležitých faktorů, které spolu musí dokonale fungovat. Hlavním z nich je správná výživa, u smeček tažných psů je ale zásadní i trénink a také následná regenerace. Neméně důležité je, aby musher, tedy psovod, splynul se smečkou a nevznikly nežádoucí problémy.
Jak přistupovat k výcviku tažných psů?
Osobně nejčastěji pracuji se sibiřským huskym, který má vrozenou touhu po běhání a tuto činnost miluje, tudíž se k ní nemusí nutit. Každé plemeno je ale specifické a potřebuje něco trochu jiného. Já se smečkami začínám s výcvikem tahání a běhu ve spřežení vždy zhruba od jednoho roku života. Vždy se snažím si v trénování vytvořit systém a dodržovat intervaly, během kterých pes trénuje a během kterých odpočívá. Takový interval může být například dva dny tréninku, jeden den regenerace. Zároveň je dobré stanovit si, na co se trénink soustředí. Z počátku se při výcviku věnuji především síle a na rychlost se zaměřuji až později, před vrcholem sezony, tedy na zimu.
Měl by výcvik probíhat pouze ve smečce nebo také samostatně?
Většinou se trénuje ve smečce, ale když potřebujete vycvičit dobrého vůdčího psa, je vhodné si ho brát na individuální tréninky.
Mají všichni tažní psi tuto dovednost v sobě nebo se ji někteří musí naučit?
Severská plemena mají tuto schopnost většinou vrozenou. Co se týká nových plemen jako například evropský saňový pes, tam se občas pes tah a chuť k běhu musí trochu učit.
Co je při výcviku smečky tažných psů nejdůležitější?
Nejdůležitější je znát svůj tým a vědět, jaké možnosti má každý pes. Psi se nesmí přepínat a nesmí se trénovat více, než na co jim stačí síly. Zároveň je nutné dbát na správnou stravu, která by se měla skládat především z kvalitních granulí, masa, regeneračních doplňků a kloubní výživy, která je pro tažné psy velmi důležitá.
Je nutné přizpůsobit výcviku i stravu psů?
Určitě ano. Když trénujeme, dbám na to, aby měli psi vyšší příjem potravy než v době, kdy mají odpočinkový režim.
Kolik času by tažní psi měli věnovat odpočinku?
Tolik, kolik potřebují. To by měl každý, kdo se psy žije, věnuje se jim a sportuje s nimi, poznat. Pokud jsou psi unavení, nebaví je trénink, špatně táhnou nebo jsou znudění, je dobré jim dopřát více odpočinku než v běžném režimu, který byl na začátku stanoven.
Jaký styl tréninku a výcviku by měli mít tažní psi v období, kdy je sníh?
V zimním období se věnujeme více rychlosti. Psi si totiž jízdu více užívají, protože sníh je pro ně přirozené prostředí.
A jaký naopak v době, kdy nesněží?
Během období, kdy není sníh a zima, se soustředíme více na silový trénink. Volíme tedy pomalejší tempo a větší zátěž, a to i s ohledem na jejich zdraví, jelikož jejich pohybový aparát více trpí.
Jak pečovat o tažné psy v letních horkých měsících?
V teple by tažní psi neměli mít velkou zátěž. Je dobré jim dopřát více odpočinku, volit lehčí a kratší procházky nebo třeba jít k vodě, aby se mohli ochladit. A samozřejmostí je dostatečný přísun tekutin.
FOTO KREDIT: Tereza Bulasová
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
