Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?
Klíšťat je snad každým rokem víc a kvůli mírným zimám se prodlužují i jejich sezóny. Už dávno se před nimi nemusíme chránit jen o letních prázdninách. Navíc se už i u nás začal rozšiřovat piják lužní, vzácný druh klíštěte, který psům způsobuje onemocnění podobné malárii. Jak parťáky před těmito parazity chránit? Způsobů dnes máme celou řadu.
Obecnou radu, jaké ektoparazitikum (tedy antiparazitikum působící proti zevním parazitům) funguje nejlépe, vám dát nedokážu. Zjistila jsem totiž, že účinnost jednotlivých druhů i značek ovlivňuje třeba i to, v jakém kraji bydlíte. Můžu vám ale pomoc s rozhodováním, jaký typ ochrany vybrat podle vašich preferencí. Kromě účinnosti totiž, alespoň u mě, hrálo roli více věcí.
Obojky jsou klasika. Jejich největší výhodu vidím v dlouhé účinnosti. Některé deklarují až 8 měsíců. Na začátku klíšťové sezóny ho nasadíte a už se nemusíte o nic starat. Dokonce u většiny ani nevadí, pokud si pes rád zaplave. Časté šamponování by ale mohlo účinnost snížit. Klíšťata většina obojků nejen hubí ihned po přisátí, ale zároveň je i odpuzuje. Další plus je jejich cena. Pokud chceme, aby obojek fungoval, neměli bychom na něm šetřit, jednorázově je tedy investice větší. Když ji ale rozpočítáme na počet měsíců jeho působnosti, i ty dražší, které mají až 90% účinnost, vycházejí jako jedna z nejlevnějších variant endoparazitik.
Další běžnou ochranou proti vnějším parazitům jsou ektoparazitika v pipetě, takzvané spot-ony. Jejich výhodou je rychlá a snadná aplikace, nevydrží ale psa chránit tak dlouho jako obojky. Aplikace se musí opakovat většinou každý měsíc. Výhodou ovšem je, že účinná látka není distribuována krevním oběhem psa. Koncentruje se v mazových žlázách, odkud se průběžně uvolňuje na celé tělo a účinek tak odolává i koupání. Některé pipety mají navíc odpuzující účinek i proti komárům a dalším hmyzím přenašečům.
Poslední roky se velmi oblíbenými staly žvýkací tablety v podobě chutných pamlsků. Účinná látka v nich obsažená v těle psa prý nemetabolizuje ani se nekumuluje, a pro klíšťata a blechy je po 12 týdnů smrtící. Výrobce udává bezpečnost i pro štěňata od 8 měsíců i březí a kojící feny. Přes trávicí ústrojí se ale chemikálie do krve dostanou, pro psa to znamená přímou expozici těmito látkami. Pokud u psa po podání dojde k negativní reakci na účinnou látku, nemáte jak působení ukončit jako u dříve zmíněných obojků a pipet. Vzhledem ke krátké existenci těchto léčiv neexistují relevantní data z hlášení vedlejších účinků ani testování, jaký vliv mají na psy při dlouhodobém užívání. Nevýhoda je i jejich vysoká pořizovací cena a fakt, že klíšťata sice hubí, ale až po 12 hodinách od přisátí.
Mimo tyto způsoby existují i pudry a spreje. Ty fungují podobně jako lidské repelenty, musí se tedy opakovat před každou vycházkou, u některých stačí denně nebo týdně. Dále máme možnost zvolit i alternativní způsoby ochrany proti klíšťatům přírodní cestou. Té jsem se loni věnovala v samostatném článku zde. Loni jsem také celou sezónu takový domácí přírodní repelent používala jako doplňkové endoparazitikum před každou větší vycházkou. Zvolila jsem směs rozmarýnu, levandule a hřebíčku s vinným octem. Lidské osazenstvo domácnosti používalo jen tento repelent a všichni jsme léto přečkali bez jediného klíštěte. Přestříkávat bylo ale třeba opravdu často, každé 2 až 3 hodiny, nutno podotknout, že mohlo jít jen o šťastnou náhodu, i když jsme v přírodě trávili naprostou většinu času.
Ač jsou na našem trhu už pár let, letos jsem poprvé narazila na ultrazvukové odpuzovače klíšťat a blech v podobě přívěsků na obojek. Pomocí vyluzovaných ultrazvukových pulzů, které jsou pro lidi a zvířata neslyšitelné, narušují orientaci parazitů, čímž je udržují dál od chlupáčů. Jde tedy o preventivní ochranu, klíšťata nehubí. Pro uživatele by měly být zcela bezpečné, není známa žádná kontraindikace ani nežádoucí účinek. Od aktivace by měl přívěsek účinkovat 6 až 12 měsíců a cenově se pohybuje jako dražší třída antiparazitních obojků. Po průzkumu všech možných diskusí týkajících se těchto produktů ale nejsem schopná říct, jestli opravdu, nebo jak účinně, fungují. Zkušenosti jednotlivých uživatelů se dost liší. Jedna z používaných technologií ovšem prošla testováním a její účinky byly prokázány klinickými studiemi odborníků z veterinární Univerzity Camerino v Itálii.
Jak chráníte před klíšťaty své parťáky vy? Máte ověřený prostředek, který funguje, nebo musíte každé léto hledat znovu? Já si totiž třeba po pár letech používání jednoho druhu obojku, který nám perfektně fungoval, všimla klesající účinnosti a stejnou zkušenost slýchám i od známých. Zda se ale klíšťata přizpůsobují nebo v tom hraje roli jiná okolnost, těžko říct.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.