Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
V jejich behaviorálním testu, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise iScience, bylo zkoumáno třináct vlčích štěňat ze tří různých vrhů. Předmětem výzkumu bylo porovnání jejich chování s psími mláďaty. V jednom z testů osmitýdenní štěňata vlka spontánně projevila zájem o tenisový míček a po troše povzbuzení ho i vrátila zpět pro ně neznámému člověku, kterého nikdy dřív neviděla.
Experti přes zvířecí svět byli tímto zjištěním šokováni. Behaviorální ekoložka Christina Hansen Wheatová ze Stockholmské univerzity dokonce poznamenala, že při pozorování, jak první z mladých vlků vrací míč, dostala husí kůži.
O tuto interakci s člověkem projevila zájem jen některá ze zkoumaných štěňat. Vědcům tak bylo hned jasné, že pokud mají vlci vrozenou variaci hry vedenou člověkem, mohlo to hrát velkou roli při domestikaci psa. Vlčí štěňata vykazující chování zaměřené na člověka, mohla mít selektivní výhodu v raných stádiích domestikace psa.
Podobnosti mezi těmito dvěma psími druhy nám navíc mohou pomoci osvětlit, odkud se bere chování běžné pro psy. Výsledky výzkumu také ukázaly, že naši předkové se zřejmě pokusili domestikovat nejen psy, ale i vlky.
Aby se dozvěděli ještě více o behaviorálních podobnostech a rozdílech vlků a psů, tým vědců bude i nadále pokračovat v práci s údaji nashromážděnými během tří let výzkumu, kdy ručně vychovávali vlky i psy za stejných podmínek.
Podzim je tu v celé své kráse. Vyrazte se svým psím chlupáčem ven a užijte si ho. A pokud jste na vlastní kůži a kožich ještě nezkoušeli dogtrekking, canicross nebo třeba mushing a jeho různé sezónní podoby, vřele tyto sporty doporučuju i nesportovním...
Dny se ochlazují a je na čase začít naše venkovní chlupáče připravovat na zimu. Všechny kočky (ať už žijí venku, nebo tam jen chodí na vycházky) potřebují v tomto období naši zvýšenou pozornost.
S africkým Somálskem kupodivu nemá toto plemeno nic společného. Milovníky koček po celém světě přitahuje především jeho divoký vzhled a povaha výrazně zaměřená na člověka.
Již tento čtvrtek, 4.10.2018, celý svět oslaví Mezinárodní den zvířat. Svátek nám má připomínat, že zvířata jsou důležitou a neodmyslitelnou součástí našeho života. V posledních letech má také upozornit na potřebu zlepšení jejich práv a životních...
I když má kernteriér proslulé sebevědomí teriérů, je velmi přizpůsobivý a patří mezi ty poslušnější. Bývá skvělým společníkem a výborně poslouží i jako hlídač. Spokojený ovšem bude jen s dostatkem pozornosti a pohybu.
Malá psí plemena se v lecčems liší od těch velkých. Pokud chceme mít svého mini psíka zdravého a prosperujícího, musíme zohlednit jeho speciální potřeby i při výběru krmiva.
Každý zbožňuje štěňata. Kdo by je nemiloval, že? Jsou roztomilá, hravá a plná energie. Velmi často ale přehlížíme smutný fakt, že útulky jsou plné starších psích chlupáčů, kteří stejně tak jako ty malé psí kuličky čekají na svůj nový domov a pána,...
Máte také své psí hrdiny? Tím mým je bezpochyby pes Artur, jehož příběh mě nedávno naprosto dojal. Artur musel urazit 430 mil, aby našel nový lepší domov. V Ekvádoru, odkud původně pochází, narazil na Mikaela Lindorda, který ještě tou dobou netušil, že...
Letos připadá Mezinárodní den králíků na 22. 9. Nezapomeňte na své ušáky a pořádně to s nimi oslavte! A pozor, svátek není jen oslavou domácích králíků, ale slouží i jako upozornění na špatné životní podmínky chlupáčků.
Jaká strava by mohla být pro psy (i kočky) přirozenější než syrové maso. Není to ale tak jednoduché, jak se může zdát. I přirozená strava musí být bohatá a vyvážená.
Když se vám psí mazlík otráví, rychlé a vhodně zvolené kroky mu mohou zachránit život. Víte, čím vším se může otrávit? Jak otravu vlastně poznat a co dělat?