Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?
Pokud jste v chování zvířat začátečníci, křeček pro vás může být to pravé. Aktivní jsou tato malá zvířátka hlavně přes noc, a proto se hodí i pro lidi, co tráví většinu dne mimo domov. Křečci jsou navíc nenáročnými mazlíky jak na čas majitele, tak i na stravu, prostor a životní podmínky.
Nejčastější druhy křečků sice seženete skoro v každém zverimexu, radím vám ale nového parťáka pořídit raději od dobrého chovatele. Bude možná stát více než pár desetikorun, ale získáte jistotu, že je křeček zdravý a dobře socializovaný. Nízká pořizovací cena zvířátka, by ve vás hlavně neměla vzbuzovat dojem, že jde o spotřební zboží.
Křeček je teritoriální samotář, nepotřebuje k sobě kamaráda. Naopak přítomnost dalšího křečka je pro něj stresující, snesou se jen v době páření. Existují výjimky, ale o nich až později. Při vybírání samotného křečka si dávejte pozor, aby měl zdravou (tedy lesklou a huňatou) srst, čisté lesklé oči a tělo bez stroupků, vyrážky nebo poranění. Vybírat si je nejlepší v odpoledních a večerních hodinách, dopoledne totiž u chovatele pravděpodobně zastihnete jen samé spáče.
Syrský, neboli zlatý křeček patří mezi největší křečky chované doma a je nejlépe ochočitelný. Vyšlechtěno je mnoho barevných variet i druhů srsti. Ke spokojenosti jim stačí poměrně malá, za to členitá ubikace.
Křečík džungarský od chovatele bývá přátelský a relativně rychle získává důvěru k člověku. Proti tomu džungaráci z obchodu jsou většinou plaší a někdy i agresivní. Oproti křečkovi zlatému ho můžete chovat po více jedincích, jsou společenští a i v přírodě žijí ve skupinkách. Berte ale v potaz jejich ohromnou plodnost. Pokud se plození chcete vyhnout, chovejte pouze samičky, ideálně sestry z jednoho vrhu.
Křečík Roborovského je nejmenší z chovaných křečků. Jsou to neúnavní útěkáři, kteří využijí každou příležitost, snadno se dokážou protáhnout i mezi mřížemi. Ochočit se je podaří jen zřídka. Na jejich dovádění v rourách, prolézačkách a jiných hračkách se ale vydržíte koukat hodiny. I tyto chlupáčky můžete chovat po skupinách.
Křečci Campbellovi se také snáší v párech nebo i větších skupinkách, pokud mají dostatečně velký prostor. Bývají hodně náladoví a často i koušou. Nejde ovšem o agresi, ale silné teritoriální chování. Pokud to budeme respektovat a z klece ho například vyndavat krabičkou, a ne rukou, v ruce mimo “svůj domov” to budou mazlíci. Nemají svou hlavu jako křečíci Roborovského, nebudou skákat z ruky ani jinak utíkat. Křečíci tohoto druhu bez PP mívají v předcích křečky džungarské, což vede k vyššímu riziku nádorů.
Mimo tato nejčastější plemena si můžeme pořídit i křečka čínského. Je to samotář. K lidem je ale milý a při dostatečné péči i přítulný. Křečík myší se ostatním druhům křečků moc nepodobá, větší podobnost najdete spíš s plšíkem. Křečík bělonohý se také více podobá myšce než křečkům. Jsou velmi snášenliví a ve skupině jde chovat i několik samců.
Jak jste vybírali křečka vy? Koukali jste jen na vzhled, nebo i povahu? Pořizovali jste od chovatele, ze zverimexu nebo od známého, kterému se doma mazlíci přemnožili?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
