20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Jistě mi dáte za pravdu, že kočky se v pohádkách objevují docela často. Dnes se podíváme na českou klasiku. Pojďte si zavzpomínat a připomenout si dětství.
Původně jsem do článku chtěla zahrnout všechny pohádky s kočkami, co mě napadnou. Jen těch českých je ale tolik, že by bylo škoda nějakého kočičího hrdinu vynechat. Dnes se tedy podíváme na českou tvorbu a tu zahraniční nechám třeba na příště. :)
Zatímco česká psí postava mě jako první napadne Dášenka, u kočičí je to jistě Mikeš. Josef Lada první knížku o kocouru Mikešovi napsal a ilustroval v roce 1934, zná ho ale jistě i každé dnešní dítko. Patří zkrátka k naší kultuře. Kocour Mikeš, kamarád malého Pepíka Ševců, má mnoho lidských vlastností a společně prožívají spoustu nám blízkých situací a dobrodružství.
Stejně dobře jistě známe i Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka. Myslím, že většina z nás si ještě dnes pamatuje příhodu s pečením dortu. V povídkách můžeme sledovat, jak chtějí všechno dělat jako dospělí lidé, bydlí spolu a hospodaří. Ne vždy jim ale všechno vyjde podle plánu. Jejich svérázné nápady a řešení nás ale vždy pobaví.
Méně známá česká pohádková postava je kocour Modroočko. Kdybyste se ale podívali na jeho ilustraci, myslím, že byste si vzpomněli. Je to šedý kocour s himalájským zbarvením (tedy tmavší maskou, tlapkami a ocasem), velkou hlavou a samozřejmě velkýma, jasně modrýma očima. O vzdělaném kocourovi, který si píše deník, vypráví nám o světě kolem a jeho kočičích přátelích, napsal Josef Kolář.
Možná si vzpomenete i na kocoura Vavřince, původní československý kreslený komiks. Vavřinec, zrzavý moudrý kocour, má spoustu přátel ze světa zvířat s různými lidskými vlastnostmi. Třeba rozmazlenou fenku Otylku, bázlivého snílka prasátko Mojmíra nebo zlomyslného kozlíka Zpytihněva. Nejspíše jde o vůbec první československý komiks pro malé děti, poprvé se objevil v časopisu Čtyřlístek.
Všechny tyto hrdiny dobře znají i dnešní děti. V knížkách se s nimi už možná nesetkávají, v televizních pořadech, jako je Večerníček, jim jistě ale neujdou. Říká vám ještě něco název Kočičiny kocourka Damiána od Václava Čtvrtka? I ten se objevoval ve Večerníčku. Jde o krátké příběhy kocourka Damiána a jeho kočičích přátel, ve kterých se autor vysmívá povýšenosti, marnivosti, kritizuje zlomyslnost a jiné špatné lidské vlastnosti.
Večerníček Byla jednou koťata vám možná nic neříká, ale co taková jména Macourek, Camfourek, Pacička a Kočičák? To jsou hrdinové z pera Ljuby Štíplové. Natočeno bylo o těchto neposedných koťátkách 13 humorných epizod, ve kterých se dozvíte například jak zařídit, aby nebolel zub nebo jak počmárat krásně bílý domeček. Možná si vzpomenete i na úvodní písničku znějící “či a či a čičičí, jsou to kluci kočičí”.
Dalším, dnes posledním večerníčkem, je Domeček u tří koťátek z roku 1983 od Nataši Krempové. O koťátkách Malvíně, Micce a Mourkovi bylo také natočeno 13 epizod, které komentoval František Nepil. Tato pohádka má velmi specifické výtvarné zpracování od Heleny Zmatlíkové, které jistě znáte ze svých prvních slabikářů.
Jaká je vaše srdcovka? Jaká kočičí postava ze světa pohádek vám z dětství ulpěla v srdci?
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...