Jistě mi dáte za pravdu, že kočky se v pohádkách objevují docela často. Dnes se podíváme na českou klasiku. Pojďte si zavzpomínat a připomenout si dětství.
Původně jsem do článku chtěla zahrnout všechny pohádky s kočkami, co mě napadnou. Jen těch českých je ale tolik, že by bylo škoda nějakého kočičího hrdinu vynechat. Dnes se tedy podíváme na českou tvorbu a tu zahraniční nechám třeba na příště. :)
Zatímco česká psí postava mě jako první napadne Dášenka, u kočičí je to jistě Mikeš. Josef Lada první knížku o kocouru Mikešovi napsal a ilustroval v roce 1934, zná ho ale jistě i každé dnešní dítko. Patří zkrátka k naší kultuře. Kocour Mikeš, kamarád malého Pepíka Ševců, má mnoho lidských vlastností a společně prožívají spoustu nám blízkých situací a dobrodružství.
Stejně dobře jistě známe i Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka. Myslím, že většina z nás si ještě dnes pamatuje příhodu s pečením dortu. V povídkách můžeme sledovat, jak chtějí všechno dělat jako dospělí lidé, bydlí spolu a hospodaří. Ne vždy jim ale všechno vyjde podle plánu. Jejich svérázné nápady a řešení nás ale vždy pobaví.
Méně známá česká pohádková postava je kocour Modroočko. Kdybyste se ale podívali na jeho ilustraci, myslím, že byste si vzpomněli. Je to šedý kocour s himalájským zbarvením (tedy tmavší maskou, tlapkami a ocasem), velkou hlavou a samozřejmě velkýma, jasně modrýma očima. O vzdělaném kocourovi, který si píše deník, vypráví nám o světě kolem a jeho kočičích přátelích, napsal Josef Kolář.
Možná si vzpomenete i na kocoura Vavřince, původní československý kreslený komiks. Vavřinec, zrzavý moudrý kocour, má spoustu přátel ze světa zvířat s různými lidskými vlastnostmi. Třeba rozmazlenou fenku Otylku, bázlivého snílka prasátko Mojmíra nebo zlomyslného kozlíka Zpytihněva. Nejspíše jde o vůbec první československý komiks pro malé děti, poprvé se objevil v časopisu Čtyřlístek.
Všechny tyto hrdiny dobře znají i dnešní děti. V knížkách se s nimi už možná nesetkávají, v televizních pořadech, jako je Večerníček, jim jistě ale neujdou. Říká vám ještě něco název Kočičiny kocourka Damiána od Václava Čtvrtka? I ten se objevoval ve Večerníčku. Jde o krátké příběhy kocourka Damiána a jeho kočičích přátel, ve kterých se autor vysmívá povýšenosti, marnivosti, kritizuje zlomyslnost a jiné špatné lidské vlastnosti.
Večerníček Byla jednou koťata vám možná nic neříká, ale co taková jména Macourek, Camfourek, Pacička a Kočičák? To jsou hrdinové z pera Ljuby Štíplové. Natočeno bylo o těchto neposedných koťátkách 13 humorných epizod, ve kterých se dozvíte například jak zařídit, aby nebolel zub nebo jak počmárat krásně bílý domeček. Možná si vzpomenete i na úvodní písničku znějící “či a či a čičičí, jsou to kluci kočičí”.
Dalším, dnes posledním večerníčkem, je Domeček u tří koťátek z roku 1983 od Nataši Krempové. O koťátkách Malvíně, Micce a Mourkovi bylo také natočeno 13 epizod, které komentoval František Nepil. Tato pohádka má velmi specifické výtvarné zpracování od Heleny Zmatlíkové, které jistě znáte ze svých prvních slabikářů.
Jaká je vaše srdcovka? Jaká kočičí postava ze světa pohádek vám z dětství ulpěla v srdci?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
