Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Veterinář ji prohlédl a potvrdil mi, že je intoxikovaná. Dostala jsem pro ni prášky a následující den jsem měla na kontrolu donést vzorek ranní moči, pokud by se mi to povedlo. Nepovedlo se.
Ani s těmi léky to nebylo jednoduché, ale o tom vám napíšu jindy. Ráno už naštěstí Kulajda vypadala o poznání lépe. Předvedla se panu doktorovi v plné síle. Po píchnutí dalších dvou injekcí histericky vyváděla, takže jsme oba, já i doktor, uznali, že z nejhoršího je venku. V podobných chvílích si vždycky říkám: Je stokrát lepší, když mě zlobí, než když je jí zle a na lumpárny se nezmůže.
„Ještě jí čtyři dny dávejte tyhle prášky – pomůžou vyčistit ledviny a játra. Už ji nakrmte, ale ať má jen netučnou dietu. Nejlíp jen rejži a uvařený kuřecí maso. Možná trochu vařený kořenový zeleniny. Ale rozhodně nic tučnýho, slanýho ani kořeněnýho. Nesmíte teď její trávicí trakt ničím zatěžovat. A nelekejte se, kdyby měla žlutý bobky. To je úplně normální, když jí světlé maso místo granulí. Mrkev samozřejmě taky barví do žlutooranžova. Kdyby se to nezlepšilo, měla průjem, jinak barevnou stolici nebo zvracela, tak zase přijďte.“
Znovu už jsme na veterinu nemusely. Třetí den byla Kulajda v pořádku, vypadala a chovala se jako normálně. Ale udržet ji na tak přísné dietě šlo jedině s náhubkem. Od otravy ho nosí na každé procházce, protože jsem ještě nepřišla na jiný způsob, jak ji nebezpečného zlozvyku pojídání odpadků a podobných věcí na ulici zbavit. Jestli víte, jak na to, poraďte mi prosím, budu vám vděčná!
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.